Jak na věc


Lullabye (Goodnight, My Angel)

Mp3 » Billy Joel » Lullabye na Facebooku

    Zmíněné jádro, tedy King a LaRocque, se proto obklopilo schopnými mladíky Herbem Simonsenem (g.), Chrisem Estesem (bg.), Darrinem Anthonym (dr.) z celkem neznámé kapely Mindstorm, připravilo materiál k nahrání (autorem hudby byli výhradně King s LaRocquem v typickém poměru 7 : 3 pro Kinga a texty /jak jinak/ pocházely výhradně z Diamondovy dílny) a poprvé v dějinách kapely nastoupilo do zámořského studia, konkrétně v Dallasu, kde se mezitím King usadil natrvalo. Výsledek, další černočernou nahrávku „The Spider´s Lullabye“, považuji za vynikající album, poznamenané především zřetelně čitelnou chutí do skládání a hraní s tím, že svou roli nepochybně sehrál také běh času, způsobující nutně další hudební vyzrání obou hlavních protagonistů, což se logicky rovněž muselo projevit. Ve všech skladbách nechybí poctivý příděl nejrozmanitějšího kytarového umění a z něj pramenícího zážitku (skvěle simulovaný běh pavouk v titulní skladbě, vysloveně melodicky speed metalový začátek „Eastmann´s Cure“
    Od té doby Metalopolis pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo hudebních oblastí a nezřídka tak přinášíme i články mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
    Pro stažení mp3 klikni pravým tlačítkem myši na stáhnout a zvol Uložit cíl jako... (IE a Opera), nebo klikni levým tlačítkem myši na stáhnout (Mozilla, Google Chrome).
    Ze všech výše popsaných důvodů pak album přináší mírné zklamání snad jen pro milovníky rozsáhlých a spletitých Diamondových nervydrásajících příběhů, protože (s největší pravděpodobností) textově se King Diamond zřejmě jen nadechoval k něčemu mnohem mnohem většímu, k něčemu, co po tak povedeném hudebním návratu zřejmě také muselo přijít. A hřbitovní brána už se s až do morku kosti zadírajícím skřípotem polehoučku otvírala …


KING DIAMOND - The Spider´s Lullabye

    Po předlouhé pauze od posledního albového zápisu („The Eye“ z r. 1990) se King Diamond opět probudili k životu v roce 1995. V mezičase se událo mnohé, z čehož bychom měli zmínit především Kingem oprášené Mercyful Fate na albech „In the Shadows“ (1993) a „Time“ (1994) a samozřejmě také Andyho LaRocquea, který, nemajíce zřejmě do čeho píchnout, se na čas stal součástí Schuldinerových Death a podepsal se mimo jiné i pod album „Individual Thought Patterns“ (1993), nicméně tím nejpodstatnějším z celých těch pěti let byl zřejmě fakt, že King Diamond začali být, jak jádrem kapely samotné, tak především fanoušky, natolik silně postrádáni, že vlastně nebylo jiného zbytí a znovuzrození se prostě muselo konat. Pro dobro věci samozřejmě, ale to snad ani nemusím připomínat.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00