Jak na věc


hobby švagerka hradec králové el.stavebnice

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli

    Jenže je tady ještě jedna kategorie lidstva, která má snahu žít normálně a netouží po robotizaci a totální centralizaci. Ti lidé kupodivu čas mají, věnují se zájmové činnosti, nacházejí relaxaci a životní sílu na zahrádce nebo ve sběratelství, něco pěstují, objevují, vytvářejí, uplatňují svou fantazii, která pak potěší tvůrce i obdivovatele. Jsou to lidé, kteří žijí v pohodě, přátelství a dávají přednost klidnému rodinnému životu, aniž by museli vědět, že nějaké celebritě v Las Vegas ulítly včely, nebo dokonce manželka.
    Svět se nám mění před očima v jakousi centrální ústřednu, kde budeme všichni dokonale evidováni. Místo občanky budeme mít na krku psí známku a označeni čipem budeme snadno k nalezení, stejně jako černí čápi v Africe. Přístroje zaevidují, zda jsme v Alpách na lyžích nebo se opalujeme u Šeberáku, zda jsme v nemocnici nebo už na hřbitově. Možná ještě více budeme vysedávat u přístrojů všeho druhu, abychom my sami věděli a zjistili, kde vlastně jsme. Přes internet budeme navazovat virtuální a imaginární vztahy, které v reálném životě ztrácíme. Setkávat se budeme jen v obchodních centrech, případně na různých demonstracích. Jenže to bude ve spěchu, protože všichni máme málo času. I nadále nebudeme znát sousedy, co bydlí nad námi či pod námi a přátelské vztahy budeme hledat pomocí psychologů, a po čase psychiatrů. Takový se nám rýsuje svět.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00