Jak na věc


katolická farnost ruda nad moravou

Souhlasíte s obnovou mariánského sloupu?

    Tým francouzských novinářů se pokusil zjistit, proč se řadě kněží, obviněných či podezřelých ze sexuálních deliktů, daří unikat před policií a vyhýbat se vyšetřování. Cesta zavedla reportéry do Francie, Itálie, Jižní Ameriky a nakonec až do samotného Vatikánu. Jaká odhalení přineslo natáčení skrytou kamerou?
    Tato internetová prezentace Pravověrné katolické církve slouží těm, kdo se chtějí dočíst o naší víře, našich bohoslužbách a životě církve či sledovat naše vyjádření k aktuálnímu společenskému a církevnímu dění. Kdo touží po církevním společenství v Pravověrné církvi a platných svátostech, tomu tato stránka poskytuje kontaktní informace. Může přijít na naše bohoslužby nebo nám napsat.


Katolická církev - tíživé mlčení

    Vraťme se k Istanbulské úmluvě a k pojmu gender. Gender je zde definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“. Když si člověk vedle sebe porovná, jakým způsobem přistupuje katolická církev k sexuálnímu násilí a tento úryvek, tak bohužel musí mít neobytný pocit, že v kritických ohlasech římskokatolické církve vůbec nejde o gender. Jde totiž spíše o to, aby katolické církve nikdo nemluvil do jejích vlastních stereotypů. Nebo ještě jinak, jestliže kněz Jan Balík při obhajování kázání Petra Piťhy opakovaně říká (zde, zde), že mu vadí, že v důvodové zprávě se myslí i na potírání násilí proti transsexuálům, tak vlastně neříká nic jiného, než že si nepřeje, aby katolické církvi kdokoli mluvil do toho, komu se rozhodne ubližovat a komu ne. To, co církev předkládá, je totiž přesně to proti čemu Istanbulská úmluva bojuje. Bojuje proti násilí, které je tolerované, protože je genderově podmíněné. Nejvíce diskutovan
    Staneme se svědky setkání s duchovním, na kterého je vydán zatykač, a přesto je řadu let stále na svobodě. Novináři mluvili s oběťmi zločinů i s těmi, kdo se jim snaží pomoci vyrovnat se s těmito zážitky. Skutečně existuje vyzkoušená a katolickou církví po desetiletí praktikovaná metoda, jak provinilce úspěšně dostat do bezpečí?


Svátost smíření prožitá v Duchu svatém

    Nejhorší na celé situaci totiž nebylo sexuální obtěžování. Nejhorší byl jednak neustálý strach, kdy ho zase potkám, a vymýšlení strategií, jak se setkání vyhnout, a jednak nikdy nekončící pocit viny a špíny. Pocit viny a neustále hledání odpovědi na otázku: „ Co jsem udělal/a špatně“, je situace, kterou zažívá každá oběť sexuálního násilí. Více než tři pětiny dospělých Čechů si myslí, že za znásilnění si v jistých případech můžou ženy samy. Neexistuje průzkum pro katolickou církev, ale ze své zkušenosti vím, že i v katolické církvi je sexuální násilí systémovou záležitostí, což potvrzuje i kněz Marek František Drábek v rozhovoru s Martinem Vaňáčem na webu časopisu Getsemany, to samé se také týká vyvolávání pocitu viny a zodpovědnosti oběti. Ráda bych tu popsala některé projevy tohoto systému.
    Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.


Proč nemá smysl stavět oba papeže proti sobě

    I když zamítnutí registrace bylo způsobeno nátlakem heretických hierarchů, vidíme i v něm Boží vůli! My jsme totiž nechtěli založit a nezaložili jsme novou církev! Věříme v jednu, svatou, obecnou a apoštolskou církev Kristovu, kterou brány pekel nepřemohou! Tím, že naše Pravověrná katolická církev v jednotě s BKP vyznává pravé katolické učení bez herezí, je pravou Kristovou katolickou církví, protože žádné nové učení, na rozdíl od heretiků, nepřijala. Heretici jsou uvnitř církve jako rakovina, ale svými herezemi jsou mrtvými členy, zatímco pravověrná církev tvoří podstatu Kristovy církve, protože zachovává Kristovo učení i tradici apoštolů, mučedníků i svatých. Kdežto tito heretici, kteří otravují církev uvnitř, toto pravověrné učení likvidují.
    Tím že patriarchát obhajuje podstatu katolické víry, zastává v katolické církvi službu, kterou by jinak plnil pravověrný papež, neboť církev stojí na apoštolech a prorocích (Ef 2,20).
    Pravověrná katolická církev zachovává celou katolickou víru, je oddělena od pseudopapeže Františka, od současného Vatikánu a od jemu podřízené hierarchie. Na této heretické hierarchii je Pravověrná katolická církev zcela nezávislá! Naopak sdílí jednotu víry s Byzantským katolickým patriarchátem, který dnes hájí a reprezentuje katolickou pravověrnost.


Dassler proti Dasslerovi aneb Puma versus Adidas

    Ještě předtím než začnu popisovat, jakým způsobem je vytvářen pocit a podporován pocit viny oběti, ráda bych vytkla před závorku, že sexuální násilí je v katolické církvi dlouhodobě tabuizované téma. Ačkoli se o sexu mluví hodně (obzvlášť na akcích pro mládež) o sexuálním násilí vůbec. Stačí se podívat na programy jednotlivých setkání mládeže (zde, zde), knihy od Jana Balíka se rovněž věnují významnou měrou sexualitě. Například stostránková brožurka „Máš navíc“, která slibuje jakýsi návod na to, jak se vyznat v citech, různých myšlenkách a jak na sebevýchovu, se sexualitě věnuje na téměř polovině stránkách. O sexu se dozvíte mnoho, ale sexuální násilí je tabu. K pozornosti bych doporučila např. dvanáctidílný videoblog kněze Karla Skočovského „Bůh, sex a manželství.“ Série se věnuje nejenom sexu a manželství, ale i jiným etickým problémům dneška (kněžství žen, umělé oplodnění, celibát), pomíjí ale témata, která se manželství (a přípravě na manželství - tedy chození) týkají přímo násilí


Skutečně chcete uzavřít českou kotlinu před kulturními, spirituálními a náboženskými vlivy z Evropy?

    Asi v osmi letech jsem začala jezdit na katolické tábory, které pořádalo jedno společenství. Když mi bylo asi čtrnáct let, zapojila jsem se do jeho fungování a do přípravy programů pro děti. Společenství se obvykle konalo v domě u jedné mladé rodiny. Bydlel tam s nimi i dědeček. Když mi bylo zhruba šestnáct let, velmi si mě oblíbil (podle jeho dcery jsem mu připomínala zesnulou manželku). Bohužel se jeho náklonost ke mně projevovala tím, že pokaždé, když mě potkal, mi sáhl do rozkroku, zmáčkl prsa. Několikrát se mě pokusil svléknout. Hledala jsem, co dělám špatně a začala se zahalovat. To mi samozřejmě nepomohlo. Situace trvala zhruba 5 let. Pak jsem za velmi vyostřené situace odešla. Nikdy jsem to nikomu neřekla. Popravdě jsem se na to snažila se zapomenout, až jsem to téměř vytěsnila. Teprve teď se mi to celé znovu vybavilo a začala jsem na tyto zážitky znovu myslet. Znovu mi je vyplavila debata o Istanbulské úmluvě. Zraňují mě hysterické reakce okolo pojmu gender a urážejí mě přezír
    Není potřeba zakládat pravověrnou katolickou církev v zemi, kde tato církev žije od dob sv. Cyrila a Metoděje. My v této víře a církvi našich otců trváme a pokračujeme! Každý kdo zachovává katolickou víru a oddělil se od herezí pseudopapeže Františka je členem této jediné katolické církve! Pravověrná katolická církev působící v ČR tvoří plnou jednotu víry s Byzantským katolickým patriarchátem a zahrnuje byzantský i latinský obřad.


Svěřit svůj život do Božích rukou, nebo „svaté kamikadze“?

    Katolická církev vytváří trochu paradoxní situaci, kdy se o sexuálním násilí sice nemluví, ale zároveň dochází k neustálému tlaku na (potencionální) oběti tohoto násilí. Moje první vzpomínka, která tohle potvrzuje, je z hor, na které jsem jako dítě se zmiňovaným společenstvím jela. Při hromadné přípravě na zpověď mě a několik dívek pastorační asistentka donutila zpovídat se z toho, že nosíme příliš těsné kalhoty, a tak „svádíme chlapy“. Bylo mi deset let a rozhodně jsem netušila, co znamená „svádět chlapy“. Dnes netuším, jak jsem mohla svádět heterosexuální muže, když jsem ještě neměla ani vyvinuté druhotné pohlavní znaky. Postupem času jsem začala jezdit na diecézní, celostátní i světová setkání mládeže (i jako organizátor). Na všech byl častým hostem Tomáš Řehák, pastor Apoštolské církve, kterého si nelze nevážit za jeho práci s lidmi nemocnými HIV. Jeho přednášky ale byly plné jasně rozdělených rolí: žena je ta, která svádí (nejčastěji oblečením), muž je ten, který se nemůže ovládno
    Pravověrná katolická církev je ve shodě se Zákonem o církvích (z. č. 3/2002 § 6) církví působící na území České republiky bez toho, aby před státem měla právní subjektivitu. O registraci a získání právní subjektivity požádala v r. 2011 pod názvem Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev. Po splnění všech náležitostí byla tato žádost z čistě politických a ideologických důvodů zamítnuta! Stalo se tak na nátlak klerikalistických heretiků (Hučko, Graubner) pod vedením odpadlého kněze ministra kultury Daniela Hermana. Úsilí o registraci naší církve bylo podníceno právě snahou získat určitou právní ochranu před útoky těchto církevních heretiků. Podrobnou zprávu o registračním řízení naleznete zde:


Boží vůle: bludiště nebo cesta?

    Hierarchie vedená falešným papežem Františkem na sebe podle Písma svatého (Gal 1,8-9) a podle buly papeže Pavla IV. („Cum ex apostolatus oficio“, r. 1559) uvrhla prokletí za hlásání falešného evangelia! Jde o historicko-kritické zpochybňování Písma svatého, náboženský synkretizmus vtělený do iniciativy s názvem „Duch Assisi“ a lživé a manipulační zaměňování islamistického bůžka z Mekky s pravým Bohem – Otcem našeho Pána Ježíše Krista! Toto jsou bludy popírající podstatu církve Kristovy a křesťanství vůbec! Od těchto bludů je Pravověrná katolická církev oddělena a ve sv. liturgii nevzpomíná pseudopapeže Františka ani žádného jemu podřízeného biskupa! Místo toho se modlíme za budoucího pravověrného nástupce sv. apoštola Petra čili papeže a vzpomínáme pravověrné biskupy!
    Od pravověrné katolické církve se herezemi oddělil a od ní odpadl neplatný papež František a všichni, kdo jsou s ním v jednotě. Svátosti těchto odpadlíků od Krista jsou neplatné! Vždyť oni veřejně popírají dokonce i víru v Trojjediného Boha, když ho ztotožňují s muslimským bůžkem Alláhem! Tím samozřejmě popírají i vtělení Božího Syna našeho Pána Ježíše Krista, jeho vykupitelnou smrt na kříži a slavné zmrtvýchvstání na třetí den! Každý upřímný katolický kněz se od těchto herezí a od jejich zastánců musí oddělit!


Biskupové a církev dvou rychlostí

    Sami tito heretici se svými útoky na pravověrné katolíky přičiňují, aby všude vešlo ve známost, které církevní společenství je pravou katolickou církví, a aby se od nich pravověrní katolíci oddělili a vešli do kontaktu se svými souvěrci, tedy s pravověrně smýšlejícími. Naší hlavní úlohou není bojovat proti těm heretikům, ale hlásat plnou pravdu evangelia. A k této pravdě biblické a katolické víry patří i fakt, že „Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.“ (1Kor 10,21). Na stolu démonů mají účast ti, kdo přijali herezi synkretismu, založenou na úctě k pohanským kultům. Ti zaměňují Hospodina s Alláhem a tvrdí, že i buddhisté a jiní pohané ctí pravého Boha, nebo že jejich náboženství je cestou k pravému Bohu. S takovými heretiky nemá pravověrný katolík žádné společenství! Pokud by ho měl, pak není ani katolíkem ani pravověrným! (Slova „katolík“ a „pravověrný“ znamenají vlastně totéž. Slovo „prav

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
20709
cache: 0024:00:00