Jak na věc


kontrola užitkovosti

Všechny údaje, kromě poznámky jsou povinné.

    „Inspektor” je součást softwarového vybavení sloužící k práci inspektorů pro KU ČMSCH. Aplikace je provozována a aktualizována ve spolupráci s oprávněnými osobami. Obsahem aplikace jsou pracovní plány plemenářských zootechniků, podle nichž si inspektoři plánují svou dozorovou činnost, čímž je zajištěn potřebný efekt v kontrolní činnosti.
    Novela ZÁKONA č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů PhDr.


Výzvy Ministerstva zemědělství k dotacím

    Dále se v článku píše, že digitální metoda není ze strany Českomoravské společnosti chovatelů dokončena. Opět je to pravda pouze z pohledu představitelů Chovatelského družstva Impuls. Metoda elektronického transportu dat je dokončena a nyní je již rok v rutinním využívání v terénu prostřednictvím zatím dvou oprávněných organizací. Identifikace vzorků prostřednictvím čárových kódů se nachází ve fázi testování. Protože Českomoravská společnost chovatelů je dlouholetou zodpovědnou organizací ICAR, nemůže se omezovat v modernizaci kontroly užitkovosti pouze na chovy vybavené moderní technikou, metoda elektronického přenosu dat musí být vyvinuta pro všechny používané technologie a metody kontroly užitkovosti. A teprve potom, až bude metoda kompletně otestována, bude vypracována kompletní metodika elektronické kontroly mléčné užitkovosti. Takový je totiž správný postup přijakékoliv metodické činnosti.


Čísla z kontroly užitkovosti dojnic

    V pravidlech ICAR je ale uvedeno, že kontrolu užitkovosti metody A, jejíž výsledky jsou jediné použitelné pro další výpočty, provádí specializovaná organizace. Chápeme enormní snahu pracovníků Chovatelského družstva Impuls převést kontrolu užitkovosti v maximální míře na chovatele a tím kontrolu užitkovosti zlevnit. Pokud však bude v kontrole užitkovosti existovat něco jako lidský faktor, např. odběr vzorků, nikdy nebude moci být kontrola užitkovosti dlemetody A pouze v režii chovatele, ať je přenos dat digitální či jakýkoliv. O tom by se dalo uvažovat pouze v případě, že stáj bude vybavena individuální identifikací zvířat na dojírně a automatickým odběrem vzorků mléka. Zatím těmto požadavkům odpovídají pouze dojící roboty, avšak ještě není pro ně schválená jednotná metodika, protože v tomto případě je nutné zohlednit různé intervaly mezi dojeními jednotlivých krav. Další možností je využití zařízení Lactocorder, což je v podstatě individuální robot. V ostatních případech je přítomnost
    Předpokládáme, že se vám tato prezentace líbila. Chcete-li si ji stáhnout, doporučte prosím tuto prezentaci svým přátelům v kterékoli sociální síti. Tlačítka jsou dole. Děkujeme.
     Nedávno jsem si přečetl článekv časopise Chovatelské impulsy č.1/2014 nazvaný „Kontrola užitkovosti za 25”. Po přečtení článku vyvstala pro mě řada otázek, které se týkají samotného výkonu kontroly mléčné užitkovosti touto metodou.
    Pravidla ICAR pro výkon KU jsou základem pro zpracování „Souborných zásad pro provádění rutinní kontroly užitkovosti dojeného skotu”. Tento metodický materiál se skládá z obecných pravidel pro výkon KU a z jednotlivých Metodických postupů, které se týkají již jednotlivých konkrétních činností. Kompletní metodika je součástí těchto webových stránek.


Prezentace na téma: "Kontrola mléčné užitkovosti"— Transkript prezentace:

    Oddělení kontroly užitkovosti (KU) zajišťuje normotvornou a metodickou činnost v oblasti KU zejména pro dojená plemena skotu. Náplní práce oddělení KU je také publikační a přednášková činnost (vydávání ročenek a výsledků KU, publikace v odborných periodikách, školení pracovníků oprávněných osob, atd.).
    zajišťuje ČMSCH z pozice členské organizace ICAR prostřednictvím inspektorů pro KU, kteří jsou pracovníci oddělení KU. Kontrolují dodržování pravidel stanovených pro výkon kontroly mléčné užitkovosti přímo ve stáji. Inspektor se ve stáji věnuje kontrole identifikace zvířat, dodržování metodiky zjišťování dojivosti a odběru vzorků včetně kontroly aktuálnosti kalibrací měřících zařízení. Součástí kontroly je rovněž kontrola související dokumentace. O každé kontrole je vypracován zápis, který se v oddělení KU archivuje a výsledky jsou pravidelně odesílány příslušným oprávněným osobám. V případě výskytu závažných nedostatků jsou zprávy odesílány odpovědným pracovníkům oprávněných osob ihned, aby mohlo dojít k případné rychlé nápravě.


Od 1. prosince 2019 začíná fungovat nový nástroj pro získávání pracovníků do potravinářství, zemědělství a lesnictví z Ukrajiny

    zajišťují oprávněné osoby ve smyslu Zákona č. 154/2000 Sb. prostřednictvím svých plemenářských zootechniků. Terénní část KU zahrnuje zjištění produkce mléka jednotlivých dojnic, odebrání individuálních vzorků a po zpracování příslušné dokumentace odeslání vzorků spolu s dokumentací na svozné místo, odkud jsou vzorky transportovány chladícími auty do laboratoře.
    Veškerá činnost spojená s výkonem kontroly užitkovosti se řídí Zákonem č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a dalšími souvisejícími zákony v aktuálném znění a pravidly Mezinárodního výboru pro kontrolu užitkovosti ICAR (International committee for animal recording), jehož členskou organizací je Českomoravská společnost chovatelů, a.s. od roku 1991. V roce 2009 získala ČMSCH, a.s. Certifikát kvality ICAR pro oblast identifikace, kontroly užitkovosti a odhadu plemenných hodnot dojeného skotu. V roce 2013 se Certifikát kvality ICAR podařilo nejen úspěšně obhájit, ale i rozšířit o oblast lineárního popisu mléčného skotu, provádění laboratorních analýz a zpracování dat.
    Nakonci článku je populární heslo „Šlechtění je věcí chovatelů”. Z hlediska kontroly užitkovosti by bylo třeba toto heslo trochu rozšířit. „Šlechtění je věcí chovatelů, ale kontrola užitkovosti, jako objektivní činnost, nikoliv”.


V České republice terénní KU zajišťují následující oprávněné osoby:

    V souvislosti s ukončením platnosti Projektu „Zvláštní postupy pro pracovníky do zemědělství, potravinářství a lesnictví z Ukrajiny“ připravilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem vnitra nový nástroj, který umožní pokračovat v získávání pracovníků z Ukrajiny za podobných podmínek.


Přihlásit se přes sociální síť:

     Autor článku píše, že stávající systém je nepřesný a drahý. Tudíž dlouhodobě neudržitelný. Zda je drahý, o tom by se dalo ještě diskutovat. Ovšem nechápu, proč nepřesný. Pokud se kontrola užitkovosti provádí v současném systému skutečně svědomitě, je každá dojnice přesně identifikována, její užitkovost za kontrolní den bezchybně zaznamenána a je od ní odebrán individuální vzorek dle platných předpisů. Tím je zajištěno, že produkce tuku a bílkovin bude vypočtena správně tak, že procentický obsah tuku a bílkovin bude odpovídat skutečně nadojenému objemu mléka. Za vše odpovídá pracovník oprávněné organizace, který má za povinnost být přítomen kontrolnímu dojení dle platných metodik. Tento pracovník pak může ohlídat, zda nadojené množství mléka odpovídá skutečně správné dojnici. V systému kontroly užitkovosti ChD Impuls se však přítomnost plemenářského zootechnika při kontrolním dojení bez vzorkování nepředpokládá. A je zde otázka první. Co se stane, když se krávy v dojírně tzv. pomíchají
    Uzávěrky kontroly užitkovosti masných plemen za kontrolní rok 2017 - Andorrské hnědé, Bazadaise, Pinzgauer, Rouge des Prés, Texas longhorn, Vosgienne, Wagyu
    Je třeba zdůraznit, že Českomoravská společnost chovatelů podporuje modernizaci kontroly mléčné užitkovosti, o čemž svědčí její dosavadní činnost. Ale jako členská organizace ICAR, která je zodpovědná za kontrolu užitkovosti, musí mít na zřeteli také správné provedení kontroly užitkovosti z hlediska metodického. A tady má kontrola prováděná Chovatelským družstvem Impuls řadu výrazných nedostatků, které snad bude mít snahu odstranit.


Kontrola užitkovosti skotu se skládá ze čtyř oblastí, a to terénní, laboratorní, oblast zpracování dat a dozorová činnost:

    Dále se v článku píše, neúplné nádoje jsou „zahozeny”. Dále jsou „zahozeny”nádoje lišící se od průměru o více než 20%. Proč právě o 20%? Proč ne třeba o 15 nebo 25%? Každá nově se tvořící metodika musí vycházet z příslušné statistiky, která je podložena nějakými objektivně zjištěnými daty. Tak například při tvoření metody A4A kontroly užitkovosti byly odebrány tisíce individuálních vzorků, které byly změřeny v akreditovaných laboratořích, potom zpracována následná statistika a pak teprve vyšla nová metodika kontroly užitkovosti. Na těchto principech vznikaly doposud všechny nové metodiky v kontrole užitkovosti nebo jejich úpravy. Nová metodika musí být totiž kdykoli a před kýmkoli obhajitelná. Z jaké metodiky vychází takové „zahazování” dat? Existuje vůbec nějaká? A jestli existuje, kým je schválená? Takové informace v článku chybí. Jak potom bude vypadat laktace po takhle zpracovaných kontrolách? Bude se počítat jednou z denního nádoje, potom, když se to hodí, z nějakého průměru, dalš

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00