Jak na věc


krematorium praha strašnice mala obradná síň

Statistika zpopelnění a obřadů v letech 1978 - 2013

    Na přání objednavatele pohřbu se mohou účastníci smutečního obřadu naposledy rozloučit se zesnulým v zaskleném (hermeticky uzavřeném) i funkčně vkusném výstavu.
    Zlínské krematorium zahájilo provoz v dubnu 1978. Projekt zpracoval ak. arch. Jiří Čančík a generálním dodavatelem byl tehdy národní podnik Průmyslové stavby Gottwaldov. Vedoucím stavby byl Ing. Petr Pinkava. Na stavbě se taktéž podílely desítky subdodavatelů.
    První stopy pohřbívání žehem pocházejí již ze sedmého tisíciletí před naším letopočtem. První písemné zprávy z Antiky. Pohřbívání žehem se rozšířilo od antických Řeků k Římanům a odtud s římskou civilizací do celé Evropy.
    Od 15. do 17. století byli hromadně zpopelňováni padlí ve válkách a oběti moru či zemětřesení v řadě italských měst. Zpopelňováni byli padlí ve francouzsko-pruské válce v letech 1870-1871. V habsburské monarchii platil přísný zákaz pohřbívání žehem až do jejího konce.
    Nemusí se jednat o vandalismus, kterým je narušen věčný klid pohřbených do země. Může to být válka, zemětřesení či stavební činnost, která se dotkne hřbitova. Kolumbária či urnové háje se v případě nutnosti přemístí snadno a se vší pietou.


Krematorium | Pohřebnictví Zlín

    Hydrologické průzkumy, které se v současnosti provádějí dříve, než je rozhodnuto o založení nového hřbitova, nebo před rozšířením hřbitova staršího, ukazují, že spodní vody, které jsou spojitými vodními toky, roznášejí biologické nečistoty z pohřebišť na daleko větší vzdálenosti, nežli se všeobecně soudí. Je to mnohem dále, než zákony definovaná ochranná pásma - v České republice 50m.
    Obyvatelé planety již dnes trpí důsledky přelidněnosti - nedostatkem zdrojů životních potřeb a znečištěním životního prostředí. Pokud se nepřikročí k regulaci porodnosti, bude se situace velmi rychle zhoršovat. Skutečnost, že na obyvatele České republiky tento stav nedoléhá tísnivěji, je pouze dočasný.
    Nástup křesťanství v prvních stoletích našeho letopočtu pohřbívání žehem omezil, protože jedním z jeho základů je víra ze zmrtvýchvstání. Roku 785 francký král Karel Veliký zpopelňování zakázal pod trestem smrti a tento zákaz byl v křesťanské Evropě respektován více než 1 000 let.
    Popel zesnulých negativně neovlivňuje okolní prostředí vůbec. Je dokonale sterilní, prostý jakýchkoli organických částí. Plyny, opouštějící žároviště moderních krematorií, obsahují mnohem méně škodlivin, nežli výfukové plyny jednoho jediného automobilu. Spodní vody ani vodní toky krematoria neznečišťují rovněž.


Proč je pohřbívání žehem lepší než pohřbívání do země

    Dnes můžeme říci, že město Zlín získalo moderní objekt, jehož kulturní, estetické, vyvážené prostředí trvale působí a slouží široké veřejnosti. Krematorium je umístěno v areálu Lesního hřbitova a má tři hlavní objekty. Především je to obřadní síň, kde obvodní zdi jsou skleněné a tím se vytváří přímé spojení s přírodou. Přispívá to k utěšení bolu a žalu účastníků smutečních obřadů a také k posílení do dalšího života. Interiér obřadní síně je komorně laděný s originálně řešeným zařízením pro posuv rakve se šikmým odjezdem za křišťálovou plastiku. Součástí obřadní síně je i galerie pro hudebníky a místnost pro vystavení zesnulého. V hospodářské části krematoria jsou zabudovány dvě kremační pece, kde spalování je na plyn. Nezbytné příslušenství doplňují prostory pro chladící boxy, spalovna pro likvidaci květinových darů, kotelna a kancelář dispečinku krematoria. Ve vstupním objektu jsou i bytové prostory pro zaměstnance společnosti. Můžeme říci, že stavba je řešena naprosto netradičně a mo
    Je účelně a vkusně umístěno po pravé straně hlavního vchodu na Lesní hřbitov. Uvnitř hřbitova stojí hlavní objekt. Skládá se z provozní části a obřadního areálu. V provozní části jsou chladicí boxy, žároviště se dvěma žehovými pecemi, šatny zaměstnanců a místnost pro personál.
    Některá náboženství učí, že NA KONCI se nesmrtelná duše vrátí do těla, které ožije. Pro tuto chvíli je třeba tělo zachovat. Extrémní aplikací této víry je uchovávání tělesných schránek zesnulých chráněných proti zničení mumifikací nebo balzamováním. Tato náboženství pohřbívání žehem odmítají a zpopelnění považují za nejkrutější zločin, krutější než vražda - jeho důsledky jsou neodčinitelné, zasahující do Věčnosti.
    Ne všichni byli schopni tyto otázky odsunout, jako nedůležité pro všední život, naplněný existenčními starostmi. Hledání odpovědi bylo příčinou trvalé trýzně. S úlevou proto člověk přijal víru v nesmrtelnou Duši. Umírá proto, že smrtelné tělo opustila věčná Duše.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00