Jak na věc


krematorium strašnice pohřby dnes

Statistika zpopelnění a obřadů v letech 1978 - 2013

    Stačí navštívit současná krematoria, aby se návštěvník přesvědčil o tom, že prostředí v nich, se svou důstojností vyrovná společenským budovám. Používaná zpopelňovací zařízení zaručují splnění i těch nejvyšších požadavků piety.
    Od 15. do 17. století byli hromadně zpopelňováni padlí ve válkách a oběti moru či zemětřesení v řadě italských měst. Zpopelňováni byli padlí ve francouzsko-pruské válce v letech 1870-1871. V habsburské monarchii platil přísný zákaz pohřbívání žehem až do jejího konce.
    Hydrologické průzkumy, které se v současnosti provádějí dříve, než je rozhodnuto o založení nového hřbitova, nebo před rozšířením hřbitova staršího, ukazují, že spodní vody, které jsou spojitými vodními toky, roznášejí biologické nečistoty z pohřebišť na daleko větší vzdálenosti, nežli se všeobecně soudí. Je to mnohem dále, než zákony definovaná ochranná pásma - v České republice 50m.


Krematorium | Pohřebnictví Zlín

    Z výstavu i čekáren se vstupuje do vlastní obřadní síně - komorního objektu ze skla, dřeva a kamene. Velké prosklené plochy spojují obřadní síň s pohledem do lesa. Pohled na přírodu vyvolává u smutečních hostů příznivý estetický a citový požitek, především uklidnění a vyrovnání se s přirozeným vývojem života. Navozuje také příznivou atmosféru - základní idea pohřbívání žehem - dokonalý návrat člověka k přírodě a splynutí s ní. Tomuto cíli přispívají také dřevěné podhledy, netradiční katafalk, umělecká díla i květinová aranžmá. Skleněný monument, za který rakev zajíždí po ukončení obřadu, symbolizuje život v podobě stromu. Postupné mizení rakve v jeho optických odrazech, navozuje myšlenky na odchod člověka i na jeho další přítomnost ve vzpomínkách živých.
    Obyvatelé planety již dnes trpí důsledky přelidněnosti - nedostatkem zdrojů životních potřeb a znečištěním životního prostředí. Pokud se nepřikročí k regulaci porodnosti, bude se situace velmi rychle zhoršovat. Skutečnost, že na obyvatele České republiky tento stav nedoléhá tísnivěji, je pouze dočasný.
    Kremace byla známa z historie a z Východu a po celý evropský středověk o ní s různou odvahou hovořili vědci, lékaři a hygienici. Znovuzavedení pohřbívání žehem v Evropě se stalo aktuálním v 19. Století. Vyslovovali se pro ně Tomaso Campanella, Mattia Naldi, Goethe, Schiller i bratři Grimmové. O pohřbívání žehem bylo diskutováno na mezinárodních lékařských kongresech v roce 1869 ve Florencii, 1871 v Římě, 1876 v Drážďanech, 1891 v Londýně, 1894 v Budapešti a 1897 v Moskvě. Vědecké i společenské autority se vždy vyslovovali pro ně. Bohužel jiné autority a mocní tehdejšího světa dokázali pohřbívání žehem brzdit.


Proč je pohřbívání žehem lepší než pohřbívání do země

    Nemusí se jednat o vandalismus, kterým je narušen věčný klid pohřbených do země. Může to být válka, zemětřesení či stavební činnost, která se dotkne hřbitova. Kolumbária či urnové háje se v případě nutnosti přemístí snadno a se vší pietou.
    Obřadní část se skládá z čekáren, výstavu a vlastní obřadní síní s hudebním studiem. Účastníci smutečních obřadů se shromáždí v čekárnách - jedna je pro nejbližší pozůstalé, druhá pro ostatní smuteční hosty.
    Zásobování nezávadnou vodou se stává prvořadým problémem lidstva. Více než 60% obyvatel Země nemá nezávadnou vodu k dispozici. Nejkvalitnější voda se získává z podzemních zdrojů.
    Primitivní lidé úsvitu civilizace, kteří ještě neznali náboženství, pravděpodobně nedoprovázeli odchod ze života žádnými zvláštními rituály. Zesnulý odešel a jeho tělo se stalo odpadem, kterého se zbavovali vhozením do propasti, do moře či do řeky, předhozením zvěři či ptákům. Život nespojovali s přítomností Duše.
    Zlínské krematorium zahájilo provoz v dubnu 1978. Projekt zpracoval ak. arch. Jiří Čančík a generálním dodavatelem byl tehdy národní podnik Průmyslové stavby Gottwaldov. Vedoucím stavby byl Ing. Petr Pinkava. Na stavbě se taktéž podílely desítky subdodavatelů.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00