Jak na věc


lovci mamutů referát

Předloha k filmu Lovci hlav je jako thriller od Tarantina

    Norský spisovatel s problematickým skloňováním a výslovností Jo Nesbø (čte se Jů Nesbé) je kromě úspěšné řady s kriminalistou Harrym Holem také autorem dětských příběhů, ve kterých vystupuje doktor Proktor; a od řady s Holem si odskočil napsáním thrilleru Lovci hlav, který v listopadu vyšel v češtině a zároveň do kin zamířilo norské filmové zpracování.
    Za zmínku stojí navíc dva momenty. Dokonale sladěná charakteristika povahy hlavního hrdiny Rogera, jeho vztahu k práci i k osobnímu životu. Všemu vládne heslo PRESTIŽ. Pečlivě odvedená práce, chyby nejsou povoleny. V soukromí honosný dům, a hlavně reprezentativní manželka. Pověst znamená vše. Stoprocentní motivace, ale samozřejmě i obavy a nejistota. Roger si není v žádném případě ničím úplně jistý, ale chápe, že je nezbytné se tak tvářit. Následující krize vztahu je psychologicky náročná scéna, kterou Nesbø dokáže v několika větách citlivě vykreslit a dovede ji i spojit s pocitem ohrožení a ztráty prestiže, kolem které se vše točí. Mnoho spisovatelů nedokáže nalézt správná slova a tón, mají-li psát o sexu, je to pro ně zátěžová zkouška kultury tvorby. Nesbø je v této oblasti přesvědčivý. V popisu sexuálních scén se dokáže vyhnout trapnosti a neobratnosti, je otevřený, přirozený, bez obscénností.


Jmenuji se Roger Brown a jsem nejlepší lovec hlav v Norsku.

    Jelikož máme co do činění s Jo Nesbem, bylo by naivní se domnívat, že bude děj jednoduchý a přímočarý, ačkoli se tak na první i mnoho dalších pohledů tváří. Tah na branku je zde mnohem patrnější a linie čitelnější nežli v knihách o Harrym Holeovi. Ale to už je zase vysoká hra samotného autora, který čtenáře s oblibou vodí za nos.
    Roger Brown se se svými 168 centimetry musí hodně zaklonit, aby pohlédl do očí Clase Grevea a pochopil, že tentokrát není lovcem, ale uštvaným kancem na mušce stříbrného glocku.
    Filmové zpracování Lovců hlav produkovala společnost YellowBird, která stojí mimo jiné za trilogií Millenium. Režie se ujal Morten Tyldum, jenž na sebe upozornil filmem Kámoš (Buddy, 2003), který mladému publiku představil novou generaci herců a stal se mezníkem v moderní norské kinematografii. Lovci hlav vyhledávaného reklamního režiséra katapultovali k prestižním zahraničním filmovým projektům – Morten Tyldum na sebe v minulých letech upozornil životopisným snímkem o Alanu Turingovi Kód Enigmy a sci-fi romancí Pasažéři.


Jo Nesbø - Lovci hlav, aneb Jo Nesbø potřetí, přesto poprvé

    Byť jsem ke knize ze začátku přistupoval s jistou dávkou skepse, tato mi byla autorem odňata. Samolibý fracek, který loví hlavy nejen obrazně, ale i doslova, mi vyhovoval. I přes zmiňované nedostatky mohu hodnotit čtyřmi body z pěti. Nesbo umí dobře vyprávět, překlad příjemně překvapil a pokud se chcete dozvědět, čí že to hlava byla nakonec ulovena, dá se to stihnout za večer.
    A pro všechny chladné i zapálené fanoušky tohoto norského autora dobrá zpráva. Chystá se americký remake Lovců hlav a Kniha Zlín na příští rok připravuje vydání dalších dílů z holeovské série – Spasitele (jaro) a Sněhuláka (podzim). Právě anglické vydání Sněhuláka prý zaujalo režiséra Scorseseho natolik, že by chtěl natočit jeho filmovou adaptaci. Zdá se, že naše potřeby budou i nadále dostatečně zanesbovány.
    Lovci hlav od populárního spisovatele Joa Nesbøa již tradičně oživil české knižní stánky stejně jako předešlá díla od stejného autora. Svůj podíl si na tom rozhodně ukrojil i akcí nabitý děj, který nenechá čtenáře chladným a nutí ho číst dál.
    Roger Brown je podle svého vlastního názoru nejlepší a nejhůře placený lovec hlav v Norsku, má příliš krásnou ženu a příliš drahou vilu, a proto si musí přivydělávat krádežemi uměleckých děl. Tolik k vyňatku z popisu knížky z webu Knihy Zlín, jaký to je ale doopravdy? Recenze mé reading copy


RECENZE (KNIHY): Lovci hlav Joa Nesbøho jsou plní napětí, krve a výkalů

    Pojďme v hodnocení dál. Jo Nesbo se v této knize oprostil od již otravně (ne)dokonalého Harryho Holea a udělal dobře. Dámy nemohou předem nesmyslně vzdychat a místo snění se musí začíst. Pánové pak budou v klidu sledovat mnohem reálnějšího „hrdinu“, který má mnoho chyb.
    Žádná postava zde vlastně není epizodní a všechny mají i na poměrně útlou knihu nabitou dějem umně sepsané kratší i delší monografie mapující alespoň část ze života a charakteru zúčastněných. I díky tomu se dokážeme skrz ostatní postavy lépe vcítit do Rogera Browna, hlavní postavy.
    Vážnější trhlinou v příběhu je tak pouze závěr s odhalováním zločinu. Zbytečně dlouhý, a i když autorovou snahou zřejmě bylo, aby překvapoval, závěrečný zvrat spíše zaráží.
    Oproti Nesbově majoritní detektivní sérii v čele s postavou antihrdinského, workoholicky a notoricky založeného kriminalisty Henryho Cola jsou Lovci hlav čistým thrillerem. To znamená rozdíl v rozsahu, postavách, prostředí a samozřejmě i zápletce. Všechny aspekty si řádně probereme od A do Z až k A.


Jo Nesbø - box (6.-10. díl) (Harry Hole)

    A pak mu osud přihraje opravdu velikou rybu. Bývalého manažera nizozemské firmy, kterého by mohl výhodně „prodat“ norskému výrobci navigačních systémů. Jmenuje se Clas Greve, má vizáž árijského poloboha a v bytě po babičce právě objevil ztracený Rubensův obraz.
    Na druhou stranu musím hned jedním dechem dodat, že jakkoli Joa nenapadlo nic závratného, tak zmíněné bazarové postupy většinou používá velmi umně. Jednak je zasazuje do scén, které už tak zavedené nejsou a tím není příběh nikterak všední, a jednak se mi líbil jazyk, kterým to vypráví (nevím, nakolik je dobrý originál a nakolik je dobrý překlad). Navíc realistické až naturalistické prvky knize určitě pomohly. Tady mohu dát zase kladný bod. Spíše dva.
    Prostředí uzavřeme krátce. Oslo zde jednoduše není tak atraktivně zvěčněno a zvláště nás, pyšné „východní Evropany“, pravděpodobně žádný atmosférický genius loci této urban story nenadchne.
    Jo Nesbø se proslavil především sérií důvtipných detektivek s rozervaným hrdinou Harry Holem. Nyní se ale také na české pulty dostává kniha, která se ze série vymyká. A Cimrman by měl radost - autorovi se "úkrok stranou" rozhodně vyplatil.


Lovci hlav – thriller, který chcete číst

    Prolog, první část, druhá část… Jasně, čte se to rychle. Netřeba se textem příliš zaměstnávat, jde o oddechové čtení. Scénářové. Přesně připraveno pro film (který právě vešel do kin) a bohužel autor vařil ze surovin, které jste už mohli stokrát vidět. Např. začneme nějakou scénou z prostřed děje, pak necháme příběh plynout od začátku, ve správný okamžik scénu zopakujeme a jedeme ku konci. Nebo uděláme hodně vážnou dopravní nehodu a kdo jako jediný zcela náhodou přežije? Odpovídat snad nemusím. A takovýchto omšelých šablon je v knize dost. Nic nového. Tady dávám bod dolů.
    Kdo si oblíbil knihy Paula Coelha, tomu rozhodně neunikne, že si Jo Nesbø z jeho stylu psaní v Lovcích hlav trochu utahuje. A opět to dělá svým břitkým, severským způsobem. Coelhovým odpůrcům tato pasáž na rtech vykouzlí potutelný vševědoucí úsměv. Protože on na rozdíl od Coelha nesděluje svým čtenářům velké filosofické pravdy zabalené do mnoha metaforických sdělení tak, že se obsah v množství kódů poněkud ztrácí. Lovci hlav mají kvapné tempo, ale ne uspěchané. Autorovi se daří zhuštěný, spletitý děj odvyprávět téměř ve zkratce. Na 250 stranách se Nesbøvi daří vystavět dokonalý thriller, při kterém vás bude mrazit v nohách a občas se vám sevře žaludek. V Lovcích hlav se krví nešetří, a hned v prologu si jí užijete více než dost.


Nesbo přivolává na scénu Mefista i vtipného hajzlíka

    Shrnutí na závěr. Tahle kniha mne bavila převelice a doufám, že si Jo Nesbø od Harryho podobně odskočí ještě několikrát. Jediné, co neumím říct,zda - pokud jste tímto norským géniem zatím nepolíbeni - je lepší začínat touto knihou, nebo raději nějakou s Holeovského cyklu...Což je možná nakonec jedno, protože ať začnete s tím, nebo oním, u druhého zaručeně skončíte.
    Souběžně s vydáním knihy má v České republice premiéru i stejnojmenný film, který sbírá veskrze pozitivní reakce taktéž. V hlavní roli se zde objevují vesměs severská filmová esa jako Aksel Hennie (Roger Brown) a Nikolaj Coster-Waldau.
    Detektivní zápletku nečekejte. Lovci hlav odpovídají přesně svému názvu – nejdřív jde o lov lidí personální agenturou, brzy se to zvrtne a jde o skutečný hon na lidi. Tedy na člověka, na Rogera Browna, namyšleného egocentrika trpícího napoleonským komplexem.
    Knihu doporučuji každému, kdo má rád napětí, nečekané zvraty, trochu té krve a násilí a pěkně spletitou zápletku.Je to zajímavý příběh, vyprávěný zajímavým způsobem.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00