Jak na věc


lužická jezera v německu autokempy

Lužická jezera na in-line bruslích - Lausitzer Seenland

    Naši stezku lemuje mo-hutné vrásčité horstvo, které bych v Evropě nečekala. Vesnici máme dávno za sebou, nikde ani živáček, tváří v tvář tomu podivnému horstvu by nás nepřekvapil dinosaurus. Najednou se krajina zjemní, hnědé hory se zanořují a před námi se blýskají vlnky ohromné vodní plochy.
    Odbočujeme k architektonicky unikátní stavbě, plovoucímu domu, kterých má na lužických jezerech vzniknout více. Neod-pouštíme si světácký úšklebek, že jsme čekaly větší skvost, a pokračujeme za vysněnou koupelí ve vedlejším jezeře, které se zatím jako jedno z mála může pochlubit pláží a příjemným koupáním.
    Uprostřed rovinaté jezerní krajiny by nikdo nečekal lyžařský vlek, natož s celoročním provozem, který umožňuje lyžařská hala. Její atmosféru dokresluje typická tyrolská horská chata...


Nehledáte náhodou jednu z těchto lokalit?

    Zdejší bufet je na naší trase první známkou civilizace. Ochutnávka typických párků bockwurst a bratwurst v nás vyvolává nostalgii, ze které nás vytrhne pohled na mapu se zakreslenými jezery a cyklostezkami. Sláva! Konec tápání, domníváme se. K našemu příjemnému překvapení zde potkáváme i cyklisty a in-linisty a tak neleníme a vyptáváme se na okolní trasy. Nic se však nedozvídáme, znají jen nejbližší (ale opravdu nejbližší) okolí. Jak jinak. Navíc v jejich pohledech tuším nejapné hodnocení mého pánského doprovodu, dvouměsíčního miminka v kočárku, a tak pokračujeme podle naší nové mapy.
    Jelikož v našem regionu stále není mnoho příležitostí pro kvalitní inline bruslení, připravili jsme pro milovníky tohoto sportu pozvánku do oblasti, která je od nás poměrně nedaleko a nabízí in line bruslení na opravdu skvělé úrovni. Jedná se o Lužická jezera v sousedním Německu. Oblast se nachází necelých 100 km od našich severních hranic a je vhodná i na jednodenní výlet.
    Jelikož v našem regionu stále není mnoho příležitostí pro kvalitní inline bruslení, chceme vás pozvat do oblasti, která je od nás poměrně nedaleko a nabízí ideální terény pro in-line brusle. Jedná se o sousední Německo, konkrétně o oblast zvanou Lužická jezera. Oblast se nachází necelých 100 km od našich severních hranic a je vhodná i na jednodenní výlet.


Nabídka nemovitostí | Lužická realitní kancelář

    Vydáváme se po stezce, lemující břeh jezera s plážemi, půjčovnami surfů, tobogány k lákavému stánku, kde srpnovou žízeň zaháníme radlerem. Dopřáváme si koupel v jezeře bez plavek. Senftenberské jezero snad obklopuje více nudapláží než „textilních" pláží. Uprostřed jezera vidíme ostrov, na němž žije několik druhů vzácného ptactva. Jezero lze na bruslích objet, pouze přes centrum města Senftenbergu je horší orientace a povrch tvoří kočičí hlavy, což je ostatně specialita mnoha lužických měst a vesnic.
    Zatím přesně nevíme, zda nás tato krajina přitahuje, ale cítíme vzrušení z pocitu, že jsme ve správný čas na správném místě. Za několik málo let zde shledáme dokonale rekultivovanou krajinu bez jizev a mnohým bude připadat netčená a panenská... S kolosem Schwarze Pumpe za zády vyrážíme na naši objevitelskou trasu na in-line bruslích křížem krážem právě vznikající oblastí Lužická jezera. Ačkoliv před každou cestou pečlivě připravuji itinerář, tentokrát - navzdory značnému úsilí získat informace o sjízdnosti nových cyklostezek a silnic kolem nových jezer - nemáme ani spoleh-livou mapu (taková v krajině „přerodu" asi ani nemůže existovat).
    Půjčovna in-line bruslí, kolečkových lyží, skákacích bot, odrážedel a holokoloběžek! Pořádání výukových programů na in-line bruslích a kolečkových lyžích.


In-line trasa z Geierswalde podél Neuwieser See

    Hořkou příchuť má historie zdejší dřevěné zvonice - ta sem byla přenesena ze sousedního Wolken-bergu, vesnice, která musela ustoupit dolu. Obloukem se vracíme k jihu, k modernímu areálu IBA teras, kde jsme shlédly výstavu fotografií z nitra hnědouhelných dolů. Vskutku rozporuplný pocit získá člověk na terase areálu, kde si v plážovém lehátku může objednat kávu a vychutnávat pohled do dáli - na rozsáhlý povrchový důl. Zájemci si zde mohou zakoupit „cestu na Mars", výlet terénními vozy, pěší výlet s průvodcem do „kaňonu"... Po návštěvě výstavy se nám vše jeví srozumitelnější. Těžební věže a stroje patří k minulosti a ušlechtilé cíle a závratné investice do rekultivace krajiny jsou krokem do budoucnosti. Opět pociťu-jeme ono vzrušení nad tím, že jsme ve zvláštní a správný čas na zvláštním a správném místě. A to na in-linech!


In-line bruslení v okolí Geierswalde See

    Po roce 1945 byla hlavním politickým cílem NDR energetická samostat-nost. V Lužici vznikly tepelné elektrárny a dobývání hnědého uhlí pokračovalo v zesílené míře. Hnědouhelný kombinát Senftenberg se stal historicky největším pod-nikem svého druhu: 800 000 zaměstnanců vytěžilo za rok až 200 miliónů tun hnědého uhlí. To představovalo cca 85% spotřeby energie NDR. Povrchovým dolům musela v letech 1945 až 1989 ustoupit též lidská obydlí, celkem bylo přesídleno 22 000 lidí ze 71 obcí. Po revoluci se počet gigantických povrchových dolů snížil ze 17 na 5. Přesídlování obyvatel probíhá sice méně drasticky, ale dobrovolné pochopitelně není (poslední přesun proběhl v roce 2004 z vesnice Horno do „Neu Horno"). Od roku 1991 těžba výrazně poklesla. Ročně se dnes v Lužici vytěží v průměru 60 miliónů tun hnědého uhlí. Hnědouhelné doly v Lužici způsobily zdejší krajině hluboké jizvy. Po revoluci stály obce Saska a Braniborska před rozhodnutím, jak naložit s dědictvím těžby - s obrovskými jámami. A tak
    Nazítří se vydáváme po stezce po „břehu" budoucího jezera Ilse-See a dále na sever. Rozbrázděný reliéf povrchového dolu po našem boku nám najednou začal připadat naprosto fascinující. Rytmickými odrazy ukrajujeme kousek po kousku z naší asi 30kilometrové trasy. Nikde nikdo. První a dnes odpoledne jediné lidi potkáváme až v hospůdce v Pritzen, vesnici na břehu vznikajícího jezera Altdöberner See. Název vesnice je odvozen od srbského „prjecny" (příčný), což vystihuje výjimku v jinak obvyklém východo-západním uspořádání zdejších vesnic. Pritzen vyčnívá jako zelená oáza nad kráterem, který je postupně zavodňován. Obec měla být další z obětí povrchových dolů, byla již z velké části vysídlena a vyklizena, když v roce 1992 byl provoz dolu zastaven. Díky bienále v roce 1993 a 1995 se vesnice stala galerií pod širým nebem, na které se podílejí umělci i místní obyvatelé.


In-line trasa okolo Geierswalder See

    Textilní průmysl ve městech Forst a Cottbus, pozvolna podléhající industriali-zaci, vyžadoval v 19. století velké množství paliva. Jako zásoby energie sloužily lesy, ale také hnědé uhlí, které bylo dobýváno na povrchu - převážně v malých rodinných podnicích. Horníky se povětšinou stali místní srbští sedláci. Po roce 1871 se těžba uhlí transfor-movala do velkopodniků, ruku v ruce se stavbou železnice a s technikou čerpání po-vrchové vody, která umožňovala prohlubování povrchových dolů. Následoval vývoj výkonnějších strojů, kontrola těžby velkými společnostmi, které zároveň vlastnily rozsáhlé pozemky. Všechny tyto skutečnosti zahájily obrovskou strukturální a sociál-ní proměnu Lužice. Hornictví znamenalo konec zemědělství. Zemědělská půda ustu-povala povrchovým dolům, vesnické obyvatelstvo vyhledávalo práci v lukrativním hornictví, pro ně i pro přistěhovalce vznikala v blízkosti dolů sídliště s účelovou architekturou.
    Se smíšenými, ale každopádně silnými pocity hledíme z výšky 162 m, z vyhlídkové terasy jedné z nejmodernějších a největších elektráren světa, Schwarze Pumpe. Bez komentáře chápeme, co je myšleno přívlastkem „krajina v přerodu". Vidíme obrovské třpytící se vodní plochy vedle hlubokých hnědých kráterů s malým množstvím vody na dně. Jakoby nám u nohou ležely ústřižky ze dvou odlišných fotoalb, které vítr rozvířil a pak se nahodile usadily vedle sebe. V jednom jakoby byly záběry z povrchů jiných planet, neobydlených, nehostinných. V tom druhém snad mohly být snímky z dovolené u Baltu - písčité pláže, březové a borové lesíky, průzračná vodní hladina.


Ohlédnutí do průmyslové historie oblasti

    Přijíždíme k Senftenberskému jezeru. Probouzí ve mně „předrevoluční" vzpomínky na surfařské mládí, kdy voda tohoto jezera byla buď průzračná, nebo pokryta černou vrstvou popílku z blízké tepelné elektrárny - záleží, odkud foukal vítr. Dnes Senftenberské jezero platí za příkladný přerod hnědouhelného dolu v rekreační oblast. Od roku 1970 se jezero počalo napouštět vodou a dnes zaujímá rozlohu 1300 ha.
    Okruhy, které vedou okolo Lužických jezer a jsou vhodné pro inline bruslní, mají délku od 8 do 25 kilometrů. Stezky se však dají okolo centrálních jezer (Geierswalder See, Parwitzer See a Sedlitzer See) krásně nakombinovat a můžete si tak užít i okolo 50 kilometrů bez nutnosti přejíždění k jinému jezeru. Tratě mají různý povrch, nicméně z převážné většiny se jedná o hodnocení kality povrchu 1-2. Stezky jsou široké 3,5 až 4 metry metry, pokud někde najedete čistě na cyklostezku, počítejte se zúžením na 2 metry. Tento problém by však neměl nastat, pokud si dáte čistě okruhy kolem jezer.
    A je tu další z německých inline oblastí! Zavítali jsme opět do sousedního Německa do oblasti Lužických jezer (Lausitzer Seenland). Oblast můžeme vřele doporučit pro víkendové inline bruslení. Pro zatím jsme pro Vás zmapovali jeden větší okruh, který vede v bezprostřední blízkosti 4 jezer a dále okruh okolo jezera Bärwalder See.


Informace pro milovníky in-line bruslí

    Prodrncáme historickým centrem města, abychom náš letní bruslařský den završily poněkud neotřele - v lyžařské hale. Diváci za prosklenou stěnou posedávají u kávy a osvěživých drinků v letních oděvech, zatímco lyžaři v zimní výbavě „hoblují" 130 metrů dlouhý svah se sklonem až 25 stupňů. Snowboardisté se dokonce pokoušejí o vzletné kreace na sněhovém můstku.
    Pokud rádi jezdíte na in-line bruslích delší trasy, zkuste si projet trasu oblíbeného závodu Lužická 100, jak se jela v roce 2010. Výhodou je, že se jel 2 x 50 km okruh, takže se můžete rozhodnout, jestli si ho projedete jednou (50km) nebo dvakrát (100 km).


Termíny akcí s inline bruslením

    Do oblasti lužických jezer se z Prahy dostanete nejlépe po dálnici E55 směrem na Ústí nad Labem, dále pak po dálnici A17 a A13 (Drážďany - Berlín). Sjedete exitem 17-Ruhland a dále pokračujete dle toho, ke kterému jezeru se chcete dostat. Největšími městy oblasti jsou Senftenberg, Grossräschen a Hoyerswerda. Jak v těchto, tak i v menších městečkách naleznete určitě dostatek hotelů a penzionů a stejně jako v oblasti Flaeming-Skate spostu kempů ať už pro stany, tak pro karavany. Kdo by měl náladu na trochu větší luxus, může si zarezervovat i některý z plovoucích domů, které kotví na některých jezerech. Krajina je díky jezerům poměrně rovinatá, tudíž je vhodná pro inline bruslení či pro cyklistiku. Jereza jsou do současné podoby budována posledních pár let a vznikla zatopením bývalých hnědouhelných dolů. Uvidíte tak krásně kontrast mezi bývalými doly a rodící se přírodou. V celku oblast nabízí 21 umělých jezer, z nich je zatím pro bruslaře "sjízdných" 6. Pro cyklisty jsou stezkami obkrouž
    ...aneb krajinou přerodu na bruslích malebná krajina s lesy a jezery Dolní Lužice, rozprostírající se na jihovýchodě Braniborska a na severovýchodě Saska, je jako stvořená pro cykloturistiku, surfování, koupání, rybolov, jezdectví, ale i pro in-line skating.


Dovolená v oblasti Lužických hor, ubytování v panenské přírodě

    Narozdíl od oblasti Flaeming-Skate, o které jsme již psali v minulých článcích, nejsou stezky příliš přehledně značeny. Nenajdete značení přímo na asfaltu, pouze klasické "miniukazatele" na různých rozcestích a pokud nevíte, na které město máte směřovat, těžko se orientujete. Tento problém samozřejmě nenastane u objíždění konkrétního jezera, ale spíš pokud chcete spojit více centrálních jezer. Proto jsme se snažili naši první trasu nafotit tak, aby bylo jasně vidět, kam se máte vydat a nemuseli jste tak pořád vytahovat mapu či bloudit. Občas naleznete na stezkách mapu oblasti, kde si můžete ověřit, že jste někde špatně nesjeli. Mějte však na paměti, že celá oblast se teprve buduje, předpokládáme tedy, že zmíněné nedostatky budou časem odstraněny. V některých jezerech se dá koupat (Senftenberger See, Geierswalder See, Partwitzer See, Dreiweibernen See a Bärwalder See), takže máte možnost ochlazení v parných letních dnech. V celé oblasti najdete několik laviček či odpočívadel a pár občer
    Parametry stezekÚroveň obtížnosti: 1-2 Kvalita povrchu: 1-3 Délka všech okruhů: cca 100 km (do budoucna se plánuje rozšíření) Vzdálenost od Prahy: cca 240 km
    Již dnes je vybudováno více než 1000 km cyklostezek, převážně dokonale asfaltovaných, z čehož mohou profitovat i bruslaři. Nabízejí se okruhy kolem jezer, ale i dálkové cyklotrasy, zasahující např. do sousední oblasti Sprévského lesa, do bruslařské Mekky Flaeming skate, ale i do blízkých severních Čech či do přilehlého Polska; nejznámější jsou Sprévská cyklostezka, Dolnolužická hornická cyklotrasa, Stezka knížete Pücklera, Cyklotrasa Odra-Nisa, Žabí cyklotrasa a mnoho dalších.


In-line trasa z Boxberg k Weisswasser - Tagebau Nochten

    ...představují bývalé hnědouhelné doly, které se v rámci unikátního projektu přeměňují v největší umělou jezerní oblast Evropy s 21 jezery. Napouštění hnědouhelných „kráterů" má být dokončeno zhruba za deset let, ale některá lužická jezera jsou vyhlášená mezi příznivci windsurfingu a jachtingu již několik let. Do povědomí cykloturistů a in-linistů se oblast Lužická jezera teprve dostává, má však opravdu co nabídnout:
    Volíme okruh kolem jezera a zastávku u kanálu, propojujícího jezerní pánev. Kvalita asfaltu je i nadále euforická, příroda v jistém ohledu připomíná Pobaltí, působí svěže a paradoxně netknutě. U informační tabule u kanálu potkáváme dva cyklisty - jediné lidi za hodinu jízdy. Teprve později zjistíme, že i to je na zdejších stezkách hodně... Výborně se bavíme porovnáváním délky tras a kvality asfaltu u nás a tady. Také porovnáváme hustotu bruslařů na bránické stezce u Vltavy a zdejší liduprázdno. Každým krokem z nás čiší nadšení a energie.
    Kromě této idyly má Dolní Lužice i čím překvapit: Můžete se zde vydat na dobrodruž-nou výpravu pěšky, na kolech či terénními vozidly do pouště či na Mars - ve skutečnosti do někdejších povrchových dolů, připomínajících bizarní horstva a kaňony. Milovníci rychlých aut jistě znají největší a nejmodernější autodrom v Evropě - Euro-Speedway Lausitz se 14 různými variantami okruhů, jehož 2 míle dlouhá superspe-edway je 2x týdně přístupná i bruslařům.


Lužická jezera-okruh jezerní pánví

    Intuitivně jsme vystihly správnou odbočku ve vesničce Bluno. Na konci slepé uličky parkujeme, obouváme in-liny a vyrážíme. Již první metry nás uvádějí do jiného světa, ve kterém se v následujících dnech budeme pohybovat: nový, dokonalý asfalt, nejjemnější, jaký si in-linista může představit. Toť základ bruslařovy euforie.
    Pro zpřehlednění popisu jednotlivých tratí jsme připravili samostatné články ke okruhům, které jsme vyzkoušeli. Pro úplnost přidáváme i další jezera včetně délky stezek kolem nich. Bohužel jsme nestihli za víkend zmapovat všechny, proto tato jezera nejdou rozkliknout. V článích okruhů, které jsme projeli, najdete popis trati, její náročnost, doporučená místa k zaparkování a samozřejmě také fotky. Na popis konkrétní trati se dostanete prokliknutím na její okruh níže. Okruhy jsme zmapovali v září 2011.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00