Jak na věc


náměty pro výrobky s dětmi

Mimoni - přehled vyjmenovaných slov

    Námět je zaměřen na identifikaci různých postojů vůči normalizačnímu režimu ze strany několika sociálních skupin, nejprve tzv. „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se chtěli vyhnout střetům s režimem ani ho aktivně nepodporovali, dále disentu a lidí žijících v prostředí undergroundu. Žáci identifikují hodnoty a životní strategie těchto skupin a srovnávají jejich kulturní vzorce.
    Náměty představují výukové jednotky realizované zpravidla v jedné, méně častěji ve dvou vyučovacích hodinách. Jde o kompozice jednotlivých výukových objektů, které do jednoho celku spojují určité vzdělávací cíle. V námětech se zpravidla kombinuje několik žánrů: video, text, fotografie a karikatura.
    Cvičení se zaměřuje na analýzu poválečných negativních obrazů Němců jako agresivní, „panské” rasy. Žáci analyzují tyto obrazy (filmové ukázky, karikatury) a uvažují o společenských souvislostech těchto obrazů.
    Námět se zaměřuje na poznání sociálního a kulturního prostředí opozičních skupin v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Žáci analyzují hodnoty a sociální praxi disentu a srovnávají je s hodnotami a životní praxí „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se snažili udržovat odstup jak od režimu, tak od disentu.


Páskové a svazáci. Postoje mládeže v 50. letech

    Specifikem námětů je podrobný metodický komentář, který se snaží o důkladnou reflexi všech navrhovaných postupů. Námět je rozčleněn do jednotlivých fází podle typu činnosti (zadávání úkolu, řešení, reflexe úkolu), přičemž každá činnost je komentována. Komentáře orientují uživatele ke vzdělávacím cílům, a to v každé fázi (kroku) navrhovaného námětu. Cílem takto formulovaných námětů je vyvázat učitele z orientace na mechanickou reprodukci učiva (látky) a směrovat ho k vnímání látky jako prostředku pro rozvoj žákovských kompetencí a vyšších kognitivních znalostí.
    Každý námět je stavebnicí svého druhu, přičemž stavebními kameny jsou jednotlivé výukové objekty. Může tak posloužit nejen jako metodika do výuky, ale zároveň i jako návod, jak sestavovat své vlastní kompozice z materiálů v sekci Soudobé dějiny online.
    Série tří námětů tematizuje význam husitství v české kulturní identitě a způsoby jeho ideologického přivlastňování ze strany nacionalismu a komunismu. Žáci sledují proměny toho, jak o bitvě u Lipan píší autoři učebnic v rozmezí let 1932-2004, srovnávají způsoby zobrazování Jana Husa a Jana Nepomuckého a všímají si, jak se (ne)proměňuje obraz Jana Husa od 19. století po současnost.
    Tento námět ilustruje posuny zobrazování vysídlení sudetských Němců z pohraničí v rámci divokého odsunu. Žáci sledují, jak je tato událost zobrazována v pěti ukázkách z filmů, které vznikly v rozmezí let 1952-2011.


Obyčejní lidé. „Mlčící většina" v období tzv. normalizace

    Text vznikl na základě workshopu, který se uskutečnil 31. 8. 2017 v rámci Letní školy pro učitele. Jeho autoři, Václav Sixta a Michal Kurz, se pokouší překročit navyklý způsob uvažování o architektuře a zaměřují se na hlubší promýšlení metod, kterými bychom mohli téma architektury didakticky uchopit.
    Námět se zaměřuje na srovnání dvou subkultur mládeže na začátku padesátých let. Žáci analyzují vzhled i hodnoty tzv. pásků (nonkonformních a spíše protirežimně zaměřených mladých lidí) a svazáků, kteří režim podporovali. Žáci pracují s dobovými i současnými filmovými obrazy, vzpomínkami pamětníků i karikaturami.
    Námět pro jednu vyučovací hodinu je založen na obrazu boxera. Všechny reprezentace pocházejí z období druhé světové války nebo jsou do válečného období situovány. Z ukázek je patrné, že pomocí jednoho obrazu lze přinést velmi různorodá sdělení. Důležité pojítko mezi jednotlivými materiály je srozumitelnost obrazu boxera v několika různých významech. Tato srozumitelnost vychází z dobového kontextu, kdy box měl svůj přijímaný společenský význam. Účelem námětu je rozkrytí procesu, při kterém je k tomuto společenskému obrazu přidán nový kontext – obraz boxera, který je naplněn politickým nebo sociálním významem.


Podstatná jména rodu M - plakátky

    Námět ilustruje ideologické motivy pronikající do popkultury padesátých let 20. století. Na příkladu několika filmových obrazů ukazujeme základní rysy komunistické ideologie a její variabilitu v různých žánrech (pohádka, komedie, drama). Vedle dobových ideologických obrazů z padesátých let pracují žáci i s kritickými obrazy z let šedesátých, které se vůči tomuto trendu vymezují.
    Metodika navrhuje způsob, jak vysvětlit žákům pojem „politický proces”, a zasadit ho do historického i právního kontextu. V centru tohoto materiálu je proces s členy Jazzové sekce z roku 1987, který je historiky označován jako poslední velký politický proces v socialistickém Československu.
    Námět v rozsahu jedné vyučovací hodiny je založen na analýze série karikatur z časopisu Dikobraz z padesátých let 20. století, které odpovídají počátečnímu období studené války. Námět hodiny je postaven na výkladu a na samostatné práci studentů s jednotlivými obrazy.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00