Jak na věc


natalja sedych

Natalja Sedychová byla i v životě Nastěnkou, ale bez pohádkového happy endu

    Mrazík měl v kinech obrovský úspěch a z Nastěnky se přes noc stala hvězda. Každý den dostávala spoustu dopisů, i s nabídkami ke sňatku. Režisér Rou jí přikázal, že na všechny musí odpovědět. Byla z toho zoufalá. Kdyby ho poslechla, nezbyl by jí čas na školu ani na balet. “Všechny dopisy jsem ani nestihla přečíst, natož na ně odpovědět. Odepisovala za mě maminka,” přiznala Natalja. 
    Natalju Sedychovou zná většina českých diváků především jako filmovou Nastěnku. Ona však zdaleka nebyla jen úspěšnou herečkou a její život se nedá nazvat pohádkou. | zdroj: vladtime.ru
    Jako primabalerína Vekého divadla v Moskvě pak procestovala kus světa, tančila hlavní role v "Louskáčkovi", "Šípkové Růžence" a mnoha dalších baletních dílech. Slavná Maja Pliseská si ji vybrala do baletního zpracování Anny Kareninové, což Sedychová považuje za svůj největší úspěch. 


Wales - Nejstarší specializované sci-fi & fantasy knihkupectví.

    Brzy se o ní mluvilo jako o velkém talentu a nejmladší krasobruslařce v Sovětském svazu. Od tance na ledě plynule přešla k baletu, který vystudovala. Před filmovou a televizní kameru se dostala ještě před Mrazíkem. Už v šesti letech účinkovala v televizní reklamě, později ve vzdělávacím filmu o francouzštině a roku 1963 si zahrála samu sebe ve snímku ze sportovního prostředí "Volný kop". V patnácti letech nastudovala pro jeden z krasobruslařských festivalů působivou etudu na téma "Umírající labuť", v níž zaujala nejen odbornou porotu, ale i režiséra Alexandra Roua, který zrovna hledal představitelku Nastěnky v chystané pohádce "Mrazík" (1964).
    Na začátku 70. let měla Sedychová vztah s bohatým cizincem, jehož jméno tajila. Pravděpodobně šlo o íránského miliardáře Babeka Seruše, který si později vzal ruskou herečku Natallju Petrovou. Studoval v Sovětském svazu a uměl velmi dobře rusky, s Nataljou se seznámil v restauraci. Sedychová se mu zpočátku vyhýbala, aby nevzbudila pozornost tajných služeb. On si ji chtěl dokonce vzít a daroval jí obrovský smaragdový prsten s diamanty, ona však nabídku k sňatku neakceptovala. 
    Po Mrazíkovi následovaly další role – v roce 1965 si zahrála pihovatou Moťu ve filmu Děti dona Quijota (1965) a pro pohádku Ohněm, vodou a trubkami (1968) si ji opět vybral režisér Alexander Rou. Před kamerami si naposledy zatančila na ledě ve snímku Bleděmodrý led (1968). Vzápětí nato rozeslala dopis všem filmovým studiím v SSSR: “Žádám o vyřazení mé složky z archivu. Už nikdy nebudu točit,” stálo v něm. Jedna z nejžádanějších sovětských hereček té doby v pouhých dvaceti letech ukončila kariéru!


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00