Jak na věc


online pedagogická diagnostika v mš

Související hesla

    Diagnostikou rozumíme poznávání, analýzu, interpretaci a hodnocení edukační reality, převážně se zaměřením na jednotlivce, popř. v kontextu skupiny. Zabývá se aktuálním výkonem jedince a analyzuje ho v souvislosti s osobnostním vývojem a vnějšími vlivy, jenž na tento vývoj spolupůsobí. Na základě získaných údajů zahajuje bezprostřední intervenci, navrhuje použití dalších metod a postupů a vypracovává individuální vzdělávací plán. Směřuje k maximálnímu uspokojování žákových vzdělávacích potřeb. (Průcha, 2009)
    Směřuje k hodnocení dítěte pouze ve vztahu k dítěti samému bez porovnávání s vrstevníky, se spolužáky ve třídě. Sleduje postup a porovnává dosaženou úroveň za určitý časový úsek. Tato diagnostika je nezbytně nutná u dětí handicapovaných, neúspěšných nebo dětí se ztrátou motivace. Malé zlepšení působí jako pozitivní motivace.Předpokladem je dovednost učitele rozdělit úkol na řadu dílčích kroků, které jsou pro dítě zvládnutelné a jsou ukazatelem postupu vpřed. (Zelinková, 2007)


Diagnostika diferenciální

    V současné době je zdůrazňována diagnostická kompetence učitelů základních škol jako jeden z prostředků zkvalitnění práce s žákem. Diagnostika není testování a diagnóza by neměla být přidělená nálepka.Diagnóza má význam především pro domluvu mezi odborníky. Je ovlivněna profesní úrovní a zkušeností těch, kteří se na jejím stanovení podílejí. U některých žáků je přidělení diagnózy nutné, zdravotně oslabené dítě, dítě se specifickou poruchou učení či chování má nárok na vypracování individuálního vzdělávacího plánu na základě stanovené diagnózy. (Zelinková, 2007)
    Pedagogická disciplína zabývající se otázkami diagnostikování subjektů převážně ve školním prostředí. Formuluje teorii pedagogického diagnostikování a způsoby interpretace pedagogických diagnóz. (Průcha, Walterová, Mareš 2003) Pedagogickou diagnostiku provádí pedagog ve třídě a v případě potřeby speciální pedagogové a psychologové v pedagogicko-psychologické poradně.
    1. Výklad hesla2. Charakteristické rysy pedagogické diagnostiky3. Metody a nástroje pedagogické diagnostiky4. Typy pedagogické diagnostiky4.1. Diagnostika normativní4.2. Diagnostika kriteriální4.3. Diagnostika individualizovaná4.4. Diagnostika diferenciální5. Historie6. Současnost7. Související hesla8. Použité zdroje a literatura


Metody a nástroje pedagogické diagnostiky

     Obsah stránky: 1. Výklad hesla2. Charakteristické rysy pedagogické diagnostiky3. Metody a nástroje pedagogické diagnostiky4. Typy pedagogické diagnostiky4.1. Diagnostika normativní4.2. Diagnostika kriteriální4.3. Diagnostika individualizovaná4.4. Diagnostika diferenciální5. Historie6. Současnost7. Související hesla8. Použité zdroje a literatura
    V Českých zemích má pedagogická diagnostika dlouholetou tradici sahající až k J.A.Komenskému, který se v Informatoriu školy mateřské zamýšlel nad vhodností nástupu dítěte do školy. V šedesátých letech se dostává do popředí vědeckého zájmu v souvislosti se změnami školského systému a s rozvojem pedagogického poradenství. V sedmdesátých letech se začíná rozvíjet speciálněpedagogická diagnostika. (Zelinková, 2007)
    Jde o srovnávání s vnějšími měřítky, s objektivně vymezenými úkoly. Zvládá - nezvládá dítě osobní hygienu? Zvládá - nezvládá násobilku? Zkoušky vycházejí z analýzy určité dovednosti a směřují k určení úrovně, na níž se dítě nachází. (Zelinková, 2007)


Charakteristické rysy pedagogické diagnostiky

    Výsledek jedince je v určité zkoušce srovnáván s výsledky reprezantativního vzorku polulace. Srovnávací vzorek může být národní (např. žáci určitého ročníku školy v ČR) nebo dílčí (např. žáci, kteří se hlásí na určitý typ školy). Tento typ diagnostiky slouží spíše potřebám společnosti, odpovídá na otázku, zda dítě dosahuje úrovně svých vrstevníků, nebo za nimi zaostává, umožňuje zařazení dítěte podle úspěšnosti na určité místo v populaci. Normativní diagnostika slouží k posuzování možností studia a v dalších situacích, kde je nutné porovnávat výkon žáků s obecně platnými normami. (Zelinková, 2007)
    Slouží k rozlišení obtíží, které mohou mít stejné projevy, ale různé příčiny. Např. nekázeň může být zároveň projevem ADHD, stejně tak nesprávného výchovného působení. (Zelinková, 2007)

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00