Jak na věc


opevnění v krkonoších

Dělová otočná a výsuvná věž 2Y/RO

    V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále rovněž „GDPR “) si Vás dovolujeme informovat, že SPOLEČNOST PŘÁTEL ČS. OPEVNĚNÍ, o.p.s., Luční 199, 666 03 HRADČANY U TIŠNOVA zpracovává Vaše osobní údaje, zejména jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mailovou adresu, za účelem, na základě a v rozsahu nutném pro zasílání Vámi objednaného zboží.
    Jednotlivé sruby se projektovaly individuálně dle taktických požadavků, terénních podmínek, prostupnosti terénu atd. Na severní hranici Československa je každý pěchotní srub originálem (tzn. každý srub má vlastní projekt). Po připojení Rakouska vyvstala nutnost postavit těžké opevnění i na Jižní Moravě. Pro urychlení výstavby byly vybrány projekty již postavených srubů, ty byly poupraveny s ohledem na taktické požadavky.
    Typ a stupeň odolnosti srubu byl stanoven odborníky z taktického oddělení Ředitelství opevňovacích prací při obhlídce terénu. Při stanovení typů a stupně odolnosti se pohlíželo:
    Aktuálně je evidováno 14005 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 125884 fotografií , 34329 souřadnic a navazujících 9682 komentářů či 139 dobových snímků . V přidružených databázích je dále evidováno 271 ostatních fortifikačních objektů a 1734 objektů poválečných.


STACHELBERG - PEVNOST, KTERÁ VSTALA Z MRTVÝCH

    Sruby dělíme do šesti různých stupňů odolnosti. Jednotlivé odolnosti se od sebe odlišovaly tloušťkou železobetonových stropů, stěn, různými tloušťkami pancéřových prvků (především zvonů a kopulí) atd.
    Nejčastější stavbou těžkého opevnění byly izolované pěchotní sruby. Sruby se stavěli v rozestupech 200 až 800m. Vzdálenost mezi sruby záležela na členitosti terénu, strategicky významných objektech (železnice, mosty, silnice atd.), výzbroji sousedících srubech a dalších podmínkách.
    Do zastavení opevňovacích prací v září 1938 bylo celkem vybudováno 263 objektů těžkého opevnění (246 objektů bylo postaveno od Moravské Ostravy po Trutnov, 6 na jižní Moravě, 8 v Bratislavě a 3 v Komárně. Ve výcvikových prostorech bylo dále postaveno dalších 7 objektů, které sloužily pro výcvik hraničářských jednotek a pro zkoušky odolnosti, zbraní, vybavení atd.
    Sruby se převážně stavěli jako dvoupatrové. Když stavba byla ohrožena vysokou hladinou spodní vody, byly vybudovány objekty jednopatrové. Půdorysně jsou sruby jednopatrové větší z důvodu umístění všech potřebných součástí srubu do jednoho patra.


Pamětník č. 155 - "zlato-měděný"

    Dalším stavebním prvkem Československého opevnění bylo těžké opevnění (tzv. pěchotní srub). Podle prvotních plánů měly být celé délka hranice Československa chráněna těžkým opevněním, ale z finančních a časových důvodů bylo od plánu upuštěno. Těžké opevnění bylo vybudováno pouze na hranici přímo sousedící s Německem.
    V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění.
    Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.


Kalendář čs. opevnění na rok 2020

    V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 16997 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.
    O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00