Jak na věc


pád mluvnický

Přihlásit se přes sociální síť:

    [1] A to ani nehledíme k tomu, že v jazycích slovanských a baltských pád 2., genitiv, přejal také úkoly bývalého ablativu, pádu vyjadřujícího, odkud něco se odlučuje a významy odtud odvozené.
    Předpokládáme, že se vám tato prezentace líbila. Chcete-li si ji stáhnout, doporučte prosím tuto prezentaci svým přátelům v kterékoli sociální síti. Tlačítka jsou dole. Děkujeme.
    Název školy : SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA VARNSDORF Autor : Jaroslav Bezděk, 2012 – 12 – 01 Název : VY_32_INOVACE_05_Český jazyk Téma : Skloňování.
    Mluvnické osoby, stupně přídavného jména a pády jmenujeme po česku obyčejně jen řadovým číslem. To lze pochopiti při osobách a stupních přídavného jména: mluvnická první osoba, já, je s osobou mluvící totožná, osoba druhá, ty, je jí bližší než osoba třetí, on, a stupně přídavného jména vyjadřují rostoucí míru vlastnosti. U pádů je však pořádek, v jakém bývají v našich mluvnicích, nahodilý a není stejný ani na př. ve všech mluvnicích slovanských (náš šestý pád bývá počítán za sedmý a náš sedmý za šestý).


Diskutovat o ugrofinský mluvnický pád

    Chtěli bychom tímto poděkovat našim věrným návštěvníkům, kteří pomáhali s rozšiřováním slovníku a bez kterých by tento slovník neobsahoval neuvěřitelných přes 45 000 záznamů!


mluvnický pád v cizích jazycích v křížovce

    Snad by neškodilo, kdyby jména pádů měla koncovky pokud možná stejné. Pád pátý stojí celým svým rázem mimo pády ostatní a mohl by míti koncovku odchylnou: volatel; ale ostatní pády by mohly míti koncovku -ník. Rankův »jmenovatel« by mohl býti jmenovníkem; to slovo by bylo k slovesu jmenovati v témže poměru, jako na př. bojovník, slitovník, hodovník k slovesům bojovati, slitovati se, hodovati. Tím bychom se také vyhnuli slovní shodě se jmenovatelem v počtářství, ačkoli na př. Polákům nevadí, že mianownik je i jmenovatel zlomku (něm. Nenner) i první pád (Nennfall, Nennform). A třetí pád by mohl býti darovníkem nebo darníkem (místo Rankova »davatele«); slovesa znamenající ‚dávati, darovati‘ se skoro všude pojívají s třetím pádem. Jméno čtvrtého pádu u Ranka, »vinitel«, je překlad latinského accusativus (a to zase překlad řeckého aitiâtikê). Předmět slovesa ‚viniti‘ se sice vyjadřuje čtvrtým pádem, ale je to sloveso přece jen příl
    Snad by bylo lepší slovo přisvojník; přisvojovací význam druhého pádu (v nejširším smyslu toho slova) je důležitou částí jeho úkolů a v slově přisvojník by byla naznačena spojitost přisvojovacího pádu s přisvojovacím zájmenem a jménem přídavným. Indičtí gramatikové tomu, čemu evropský jazykozpyt říká adnominální genitiv (druhý pád závislý na jméně), říkali »šestý pád spojitosti« (genitiv je jim pádem šestým); spojitost v nejširším smyslu je opravdu, co vyjadřuje druhý pád u řídícího jména, ne pouhé přisvojování, a kdyby bylo příhodné jméno tohoto širokého významu, bylo by asi nejlepším názvem tohoto pádu.
    A v rozšířené shodě nabízíme následující výpis, který zohledňuje každé jedno slovo zvlášť z vyhledávaného spojení. Proto mohou být výsledky tématicky z jiných okruhů.


Prezentace na téma: "Mluvnické kategorie jmen. Mluvnické kategorie = mluvnické významy Mluvnický význam vyjadřuje podstatné jméno svým tvarem = pádovou koncovkou, číslem,"— Transkript prezentace:

    V tabulce najdete veškerá křížovkářská spojení, která souvisejí s hledaným výrazem mluvnický pád v cizích jazycích. Pokud zde není žádný výsledek, zkontrolujte si prosím, zda máte dotaz správně zapsaný. Nebo se můžete podívat na konci stránky na obdobné otázky, které tu před vám hledali již jiní návštěvníci.
    Předkládáme tyto věci čtenářům na uváženou. Snad není ani nutné potřeby měniti po této stránce co v posavadním způsobu našeho mluvnického vyučování; co se nás samých týká, samo sebou se rozumí, že nemáme v úmyslu měniti způsob, jakým jsme posud o pádech mluvili, pokud nebude uznána potřeba anebo prospěšnost nějaké změny v širších kruzích. Nepředkládáme tyto věci ze svého vlastního popudu: popudem nám byla otázka jednoho z našich čtenářů, neměli-li bychom i my v mluvnickém vyučování a v mluvnickém názvosloví míti něco podobného, jako mají na př. naši slovanští sousedé na severozápadě. Ani není naším úmyslem, aby se provedlo hned nějaké hlasování, snad vedením naším; ale nezříkáme se možnosti, otisknouti nějaký věcný rozklad o této věci podle možnosti i v Naší řeči.


Mluvnické kategorie jmen. Mluvnické kategorie = mluvnické významy Mluvnický význam vyjadřuje podstatné jméno svým tvarem = pádovou koncovkou, číslem,

    V následující tabulce nalezneš přehled křížovkářských výrazů, které se přímo vztahují k vyhledanému výrazu "ugrofinský mluvnický pád". Jsou zde vypsány i ty výrazy, které zatím neprošly kontrolou. V takovém případě je to vždy u daného hesla uvedeno jako STATUS.
    Název školyPlavská škola AutorMgr. Jana Kneřová NázevVY_32_INOVACE_16_ČJ_Podstatná jména_stroj Téma Číslo projektu Anotace ČJ 4 – Podstatná jména - skloňování.
    I u nás se stal pokus podobný. V Rankových slovnících jsou názvy větším dílem podobné ruským, ale jsou to (jako v polštině) jména podstatná, ne výrazy dvoučlenné. Snad pocházejí od Ranka samého. Ale neujaly se. Jsou to slova: 1. jmenovatel, 2. roditel, 3. davatel, 4. vinitel, 5. volatel, 6. místník, 7. nástrojník. Z těchto názvů není vhodný zejména slovo ‚roditel‘. Je to napodobenina latinského názvu genitivus (genetivus), u nás nevhodná již proto, že rod, t. j. otce nebo matku, neoznačujeme zpravidla druhým pádem jména podstatného, nýbrž přisvojovacím jménem [217]přídavným (Rudolfův syn a p.). Nalézti tomuto pádu vhodné jméno je velmi nesnadné, protože jeho mluvnické úkoly jsou nejrozmanitější; o jméně, které by zahrnovalo všecky, ani mluviti nelze, ale ani o jméně, v kterém by se zračila aspoň většina jich.[1]


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00