Jak na věc


pohádka šťastný smolař

Hlavní téma Krkonošských pohádek

    1. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru2. Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky3. Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem4. Jak Kuba utekl ke Krakonošovi5. Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona6. Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad7. Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření8. Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu9. Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku10. Jak chtěl Trautenberk nový kožich11. Jak šel Trautenberk do hor pro poklad12. Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku13. Jak Trautenberk chtěl poslat Kubu na vojnu14. Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích15. Jak Trautenberk pořádal vepřové hody16. Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky17. Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu18. Jak Trautenberk odvedl horské prameny19. Jak se Trautenberk chtěl pomstít Krakonošovi20. Jak Trautenberk prodával vodu
    Krkonošské pohádky jsou dvaceti dílným hraným večerníčkem, který v roce 1974 natočila režisérka Věra Jordánová. Všechny příběhy se odehrávají v prostředí Krkonošských hor, které leží na severu Čech, kterému vládne mocný pán hor Krakonoš. Krakonoš má moc nejen nad přírodou, ale také nad tamějšími lidmi. Všemu tvorstvu vládne spravedlivě a vše zlé po zásluze potrestá.
    Kuba, Anče a hajnej slouží u milostpána už pěknou chvíli a za tu dobu si na ně už milostpán ledasco vymyslel. Jednou chtěl tabák z Krakonošovy dýmky, jindy se museli vypravit odebrat zvířátkům zásoby na zimu, kterou jim Krakonoš nachystal atd. Všichni ale pánovy rozkazy plnili jen neradi, protože na rozdíl od Trautenberka měli dobré srdce. Ne nadarmo se všichni obávali toho, když se z Trautenberkova panství ozvalo: „Anče, Kubo, hajnej!“ To už všichni věděli, že si milostpán zase něco usmyslel a oni, ač neradi, budou muset jeho rozkaz vyplnit.


Knižní podoba Krkonošských pohádek

    Krakonošovo území ovšem sídlí s panstvím lenošného a vychytralého Trautenberka, který neustále vymýšlí nějaké lumpárny proti Krakonošovi. Sám se ovšem Krakonoše bojí, proto za sebe vždy posílá své služebné. Pacholka Kubu, jeho děvče Anči nebo hajného.
    Kde kdo má možná romantické představy, že ve výzkumu pohádek jde především o čtení pohádek po nocích. Není to ovšem taková zábava, pohádku není možné přesně teoreticky definovat a zaškatulkovat. Navíc je pohádka obtížně oddělitelná od jiných žánrů ústní i psané tradice.
    Krakonoš byl ale moudrý a moc dobře věděl, kdo za všemi lumpárnami stojí. Velkou pomocnicí mu také byla sojka, která Krakonoše vždy upozornila na blížící se nebezpečí. Krakonoš tak odložil svou dýmku, chopil se své velké hole a vydal se Trautenberka potrestat. Trautenberk pak nakonec musel vždy svůj zlý čin napravit.
    Krkonošské pohádky se dočkaly také knižní podoby. Nejsou to ale stejné pohádky, jak je známe z večerníčku, téma je ale podobné. Příběhy se odehrávají v Krkonoších, kterým vládne moudrý Krakonoš. Pohádkové příběhy o životě krkonošského lidu zpracovala Božena Šimková a kniha nese název Krkonošské pohádky.


Videa k pohádce Krkonošské pohádky (19)

    Jako v každé pohádce je i v této zlo po zásluze potrestáno a vše je nakonec napraveno. Ačkoli Trautenberk neustále hubuje své: „Himl hergot donrvetr krucajs element, “ nakonec se vždy Krakonoše zalekne a svoji chybu napraví.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
10726
cache: 0024:00:00