Jak na věc


policie čr osoby v pátrání

Nesboho detektivu Holeovi se i v novém románu těžko odolává

    Autor nám rozhodně nedá nic zadarmo. Drží nás pěkně dlouho v nevědomosti, jak to tedy s Harrym dopadlo (záhadný pacient s policejním dozorem v nemocnici), a mezitím rozehrává děsivý případ „policejního řezníka“, sériového vraha, který vraždí policisty na místech dříve vykonaných nevyřešených vražd. Vyšetřování vázne, nový policejní ředitel Belmann je v úzkých, neboť veřejnost již začíná mít dojem, že pod jeho vedením k dopadení vraha nedojde. Setkáváme se opět s Beátou, Katrin, Björnem a dalšími členy Harryho vyšetřovací skupinky, kteří se téměř na vlastní pěst pouští do pátrání, nicméně vrah jim stále uniká. Je nám předložena celá řada vedlejších postav a do hloubky pronikáme do jejich osudů.
    S absencí hlavního protagonisty se obtížně vyrovnává i příběh; pozornost čtenáře se tříští mezi vedlejší postavy a děj se ne a ne pořádně rozjet. Přestože o Harrym ostatní postavy hovoří a neustále na něj vzpomínají, takže je stále v myšlenkách přítomen, scházejí jeho hlášky, dilemata, noční můry a tah na branku. Vychází tak najevo, nakolik je právě drsný alkoholik se srdcem chlapce základní ingrediencí Nesbøho knih. Autor v postavě Harryho Holea dokázal citlivě vyvážit charakter tvrďáka, kterým by každý muž podvědomě chtěl být, a rozervaného zoufalce s citlivou duší, se kterým může soucítit a se kterým se ztotožní. Harry se samozřejmě k životu vrátí. Nejedná se však o bombastický příchod ve stylu „The game is back on!“, jak ho známe z televizního Sherlocka. Harryho návrat na scénu je tíživější a temnější a zdá se být volbou menšího mezi dvěma zly; pro Nesbøho hrdinu tak příznačnou.


Těžké časy pro osloskou policii

    V Oslu dochází k několika brutálním vraždám policistů. Vraždy mají až nápadnou spojitost, co se týče brutality, s nevyjasněnými vraždami z minulosti. Nikdo si s tím neví rady. Proto nastupuje skupina tří vyšetřovatelů v čele s Beátou Lonnovou, aby případy objasnili a dopadli pachatele. Pátrání je zavede k velice brutálnímu kriminálníkovi, který by měl být už několik let po smrti. Tento kriminalník, jak se zdá, má velkou spojitost s nevyřešenými vraždami z minulosti ale i s vraždami policistů z přítomnosti. Bohužel vyšetřovací tým se musí z velké části obejít bez pomoci geniálního vyšetřovatele Harry Holea. Where is Waldo? Where is Harry? Kde je sakra Harry?!
    Poslední román desetidílné krimi série Jo Nesbøho je čtenáři předložen v plné parádě s příznačným názvem Policie. Tentokrát jde o vraždy přímo v řadách osloské policie. Kruh se uzavírá. Jde o vraždy brutální s temným pozadím, možná více sugestivní, protože se jedná o strážce pořádku.
    Je těžké psát o této knize, aniž by bylo prozrazeno, zda Harry Hole přežil nebo ne. Kdo nechce vědět, nechť nečte dál. Nicméně myslím, že většině čtenářů bude jasné už od začátku, jak to je. Harry je naživu. Po pomalém rozjezdu, kdy se snaží tým vyšetřovatelů marně přijít něčemu na stopu, se pouští autor do zběsilé jízdy, když se Harry po niterném boji přidává k vyšetřování, začíná svými myšlenkovými pochody posouvat vyšetřování správným směrem a směřuje k bombastickému finále, u nějž se doslova zastavuje dech.


Recenze: Jo Nesbø Policie- už nikdy Harry Hole?

    Tak a pokud jste dočetli do necelé jedné pětiny knihy, tak naprostou většinu svých domněnek, naprostou většinu svých závěrů vezměte, zmačkejte do co možná nejmenší kuličky. A vyhoďte z okna nebo je zase rozbalte, roztrhejte. Jednoduše se jich zbavte, protože naprostá většina věcí je jinak.


Policie drsné školy ve hře na schovku

    Policie má ale aktuálně jiné starosti, než se hrabat v již uzavřeném případě. V Oslu totiž řádí šílenec, policejní řezník. Vraždí policisty, kterým se v minulosti nepodařilo objasnit vyšetřované zločiny. Policisté umírají stejnou smrtí, jako oběti původních zločinů, a to zpravidla na stejných místech a ve stejný den, stejně brutálním způsobem. Celý policejní sbor je na nohou, ale nedaří se najít žádnou stopu, žádný motiv. Gunnar Hagen, hlavní vyšetřovatel případu, je zoufalý, a tak nakonec sestaví malý a skoro utajený vyšetřovací tým, složený z lidí, kteří měli v minulosti k Harrymu Holeovi blízko. Exceluje v něm moje oblíbená Beata Lønnová, dívka s genetickou vadou, která ji umožňuje zapamatovat si každý obličej, se kterým se kdy potkala, dalšími členy jsou pak technik Bjørn Holm, bývalá kolegyně Katrin Brattová a Harryho přítel psycholog Stig Aune. Všichni se vrhají do práce, v podezření se ocitá sadistický zabiják Valentin, který uprchl z vězení a nechal si udělat plastickou operaci
    Harry na konci předchozí knihy čelil zbrani Odessa, kterou dřímal v rukou Ráchelin syn Oleg, a schytal do hlavy jeden náboj Makarov ráže 9 milimetrů. Žije? V nemocnici leží chlápek, jehož identitu policie přísně tají, a kterého hlídají 24/7. Je možným svědkem v případu mrtvého feťáka Gusta Hanssena. To nehraje do karet vrchnímu policejnímu náčelníkovi Mikaelovi Bellmanovi a radní pro sociální problematiku Isabelle Skøyenové. Oba by si přáli, aby muž v nemocnici zemřel.


Recenze e-knihy Policie – Jo Nesbø

    Policie úzce navazuje na předchozí příběh Přízrak, pokud jste se k tomuhle dílu zatím nedostali, do Policie se nepouštějte, chyběly by Vám souvislosti. Přízrak končí tím, že Harry schytá kulku do hlavy od Olea, syna Harryho osudové lásky Ráchel. Není vůbec jasné, jestli to Harry přežije a ani začátek Policie v tom nic nezmění – jen se ví, že na uzavřeném oddělení osloské nemocnice leží v komatu těžce zraněný pacient, který je pod dohledem policistů, neb je to důležitý svědek v případu zastřeleného feťáka a drogového dealera Gusta. Je mužem s utajenou identitou Harry?
    Na čtenáře čeká několik zásadních dějových zvratů a infarktových situací, překvapeními v této knize Jo Nesbo opravdu nešetřil. Jsou chvíle, kdy při čtení přestanete dýchat a nevěříte vlastním očím… „Proč zrovna on/ona? To přece nemůže myslet vážně!“. Kromě rozřezaných těl se Vám ale dostane i patřičné dávky ironie a sarkasmu, což mě na knížkách Jo Nesba vždycky bavilo. Policie, to je ale hlavně setkání se starými známými – strávili jsme spolu během celé série opravdu spoustu času.


Senzační sbírka zvířat doktora Proktora

    V roce 1997 napsal norský spisovatel a hudebník Jo Nesbo román Netopýr, detektivku, kde vystupuje svérázný kriminalista Harry Hole. Nesbo se strefil do vkusu čtenářů, protože knížka se stala bestsellerem a pokračování na sebe nenechala dlouho čekat. Následovaly romány Švábi, Červenka, Nemesis, Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Levhart a Přízrak. Posledním dílem, který v Norsku vyšel v roce 2013 a který se na pulty našich knihkupectví dostává právě v těchto dnech, je kniha Policie. Desátý a poslední příběh série s Harrym Holem si určitě nenechte ujít, stojí totiž za to.
    Čas od času autor na čtenáře zamrká, že to všechno nemyslí stoprocentně vážně: jako když se v Harry v Přízraku po zuřivé přestřelce potácí celý zakrvácený podél tenisových kurtů a starší pán mu nabídne účast ve čtyřhře. V Policii takových záblesků absurdity najdeme několik, příkladem za všechny budiž scéna se zdechlým jezevcem.
    9. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací domů do Norska, nejde ovšem o žádnou zdvořilostní návštěvu. Po příletu…


Půlnoční slunce (paperback) (Krev na sněhu #2)

    Vsadím se, že už jste si všimli mé posedlosti norským autorem Joem Nesbøm a jeho sérií knížek o alkoholickém detektivovi Harrym Holeovi, no a pokud ne, tak už o ní víte. Proto si zkuste představit, jak nadšená jsem byla z toho, že mi Kniha Zlín poskytla reading copy jeho posledního dílu celé série - Policie - k recenzi, a to měsíc před samotným vydáním! Abych byla upřímná, doopravdy jsem šílela a doma jsem svoje nadšení pořád dokola opakovala. Muselo to být k zbláznění a myslím, že si celá moje rodina pořádně oddychla, když jsem konečně začala číst a přestala vnímat svět kolem, tak jak to mám při čtení Nesbøho knížek ve zvyku. Bohužel to trvalo jen chvilku, protože knížku jsem přečetla za tři dny. Jako u každé Holeovky jsem měla problém knížku odložit a jít spát, vlastně nejenom spát, ale i normálně fungovat, protože já jsem prostě magor a jakmile začnu číst, všechno ostatní jde bokem, protože chci vědět co se stane a jak to dopadne.
    Nechybí ani Michael Ballman jako policejní náčelník a jeho věrný stín Truls. Tito dva sice teoreticky stojí na správné straně (policie), ale prakticky se jedná o zkorumpované lumpy. Jejich příběh se odehrává na vedlejší koleji, ale je nedílnou součástí celé knihy.
     A Policie byla koncert. Na rozdíl od Přízraku nemá divně komplikovaný a nezavřený konec a naopak to co má, to je snad ještě větší brutalita a ponurost než ve Sněhulákovi. A na co se můžete těšit, to je pečlivě dávkované napětí o které však opravdu není nouze. Nakone se budete bát jít si sami byť jen umýt ruce do koupelny a to i za bílého dne...Nebudete si totiž jisti ničím. Vůbec ničím, stejně tak jako Harry:


Sněhulák (paperback) (Harry Hole #7)

    Poslední díl Policie navazuje tam, kde skončil předchozí díl Přízrak a čtenář je postupně vtažen do dění nových okolností. Osloská policie bez podpory Harry Hole řeší velmi nepříjemné okolnosti. Někdo zabíjí policisty na místech, kde se již dříve odehrály doposud nevyřešené vraždy. Jo Nesbø v tomto novém dílů přináší několik zvratů a překvapení. A co vlastně Harry Hole, kde je v tomto díle a co se s ním děje? Na to a dalších několik otázek najdete odpověďi 410 stránkách e-knihy. V recenzi opravdu nelze zveřejnit více, abych vás nepřipravilo o to nejlepší.
    Vtipů je v Polici pomálu, ale když už tam jsou, tak se opravdu upřímně zasmějete, ostatně Polici si přeci nekupujete namísto knížky židovských anekdot...
    No stráženie tajomného pacienta (je to Harry, nie je to Harry?) nie je jedinou či najdôležitejšou starosťou nórskej polície. Začínajú zomierať jej vyšetrovatelia. Niekto ich kruto vraždí. Okrem toho, že sú kriminalisti, ich spája to, že každý z nich mal vo svojej kariére za sebou veľký nevyriešený prípad. Polícia je bezradná, nedarí sa jej žiaden posun vo vyšetrovaní. Gunnar Hagen, šéf oddelenia vyšetrovanie vrážd, dáva dohromady tím, s ktorým už Harry Hole vyriešil viaceré beznádejné prípady. Stretajú sa tu Beáta Lønnová, Ståle Aune, Katrine Brattová a Bjørn Holm, ktorých z predchádzajúcich dielov dobre poznáme.
    Kniha Zlín nám připravila další skvělý zážitek v podobě 10. dílu detektivek/thrillerů Joa Nesbøho. Posledním a možná na vždy posledním dílem této série je kniha Policie, která přichází se 410 stránkami šťavnatého čtení.


Přečetl jsem: Jo Nesbø – Policie

    Jo Nesbo je mistr toho, jak vodit čtenáře za nos. U mě se mu to tedy povedlo několikrát. Někdy opravdu nebylo jasné, co se vlastně děje. V určitých momentech se čtenář ztratí v množství postav a prolínání minulosti a současnosti. Autor skáče z místa na místo a z času do času. Zorientovat se může být občas složité, nicméně není to na škodu. Je to samozřejmě záměr, hra se čtenářem, vydráždit ho na nejvyšší míru a nenechat ho odložit knihu. Ke čtení Policie nutně potřebujete znát děj Přízraku. Bez něj se v Policii ztratíte úplně. Kniha obsahuje množství odkazů na události z předchozí knihy, děj v podstatě navazuje a počítá se se čtenářovou znalostí toho, co se stalo v Přízraku.
    Policie se ke mně dostala jako recenzní elektronická kopie. Byla tak zašifrovaná, že ji nedokázala přečíst žádná aplikace na mém tabletu. A tak se tak stala historicky první knihou, kterou jsem dokázala přečíst v notebooku, a to navzdory tloušťce (610 stran v papírové verzi). Co by člověk pro dobrou detektivku neudělal? V celé Harry Holeovské sérii patří Policie k těm nejlepším dílům, vlastně mě asi bavila nejvíc. Připravte si nějaký tvrdý alkohol na posilněnou a pusťte se do ní taky!
    Celou zápletkou nás totiž provází množství falešných stop i falešných poplachů a tak nám jako čtenářům nezbývá nic jiného, než být stále ve střehu, rozdýchávat infarktové stavy a rychle číst, aby už to konečně nějak dopadlo. A ono to dopadá až téměř do samotného konce... Uff, je to opravdu náročné čtení, těště se.


Oslo je opět nebezpečné, tentokrát pro samotnou policii

    Jo Nesbø se také neveze na vlně boomu severských detektivek, ale jak říká jeho překladatelka Kateřina Krištůfková, patří spolu se Stiegem Larssonem a Henningem Mankellem k velkým jménům severské krimi a k autorům, kteří celou tu vlnu v podstatě zahájili. Proto se o něm nedá říct, že by se k něčemu připojil, jeho první detektivka s Harrym Holem vyšla už před 18 lety. K té vlně se naopak připojují neustále další a další autoři, kteří se často vůči Nesbømu vymezují – literární agenti pak hlásají, že je tu „nový Nesbø“, „Nesbø v sukních“, nebo naopak autor „lepší než Nesbø“.
    Začátek thrilleru Policie je sice poněkud zvláštní, hlavní hrdina je v něm oním nepřehlédnutelným nepřítomným. Jeho kolegové – či spíš bývalí kolegové – stojí před případem, o kterém od samého začátku vědí, že k jeho vyřešení by potřebovali právě Harryho... Otázkou je, jestli to bude možné...
    Kdo v dnešní době nezná Harryho Holea, jako by nežil. Tento slavný detektiv zrozený z pera talentovaného norského spisovatele s obtížně skloňovatelným a vyslovitelným jménem znějícím Jo Nesbø si získal po celém světě popularitu téměř nevídanou. Už z první zkušenosti s jeho tvorbou mohu říct, že si svůj věhlas plně zasluhuje a já si jeho vypravěčský um a originální obsazení postav nesmírně oblíbila.


Desátý příběh Harryho Hola ve velkém stylu

    Finále knihy je, s přihlédnutím na dosavadní vývoj série, velmi překvapivé. I přesto že má však Policie uzavírat cyklus Harry Hole, autor si nechává hned několik otevřených vrátek. Minimálně prozatím ale musíme dát osloskému oddělení vražd sbohem. Náhradou může být hned třetice dalších titulů od Nesbøho, které všechny vyjdou přeložené už letos - dvoudílná novinka Krev na sněhu a samostatný román Syn.
    Co má společného Lisbeth Salanderová z Larssonovy trilogie Milénium a Harry Hole? Když pomineme, že pocházejí ze Skandinávie a jsou protagonisty megaúspěšných nordkrimi sérií, oba jsou téměř magicky odolní vůči smrtícím výstřelům a je-li to třeba, vyhrabou se i z hrobu (někdo více a někdo méně doslova). Lisbeth komplikuje život její asociálnost i původ, Harrymu jeho závislosti. Jak jejich příběhy pokračují, z chybující lidské bytosti se časem stává spíše nadčlověk. Honit padouchy navzdory vlastnímu podříznutému hrdlu, to už chce přece jen víc než trochu umanutosti. Zatímco dívka kopající do vosích hnízd je už ryze postmoderní hrdinkou (v níž se různorodé žánrové motivy snoubí s požadavky feminismu), v Harryho hrudi nepřestává tlouct srdce nefalšovaného detektiva drsné školy, jehož rezonance k němu od prvních dílů přitahuje nejpohlednější ženy široko daleko. Ty navíc nejsou autorem popsány pouze jako pěkné, ale zpravidla i po čertech chytré.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
24921
cache: 0024:00:00