Jak na věc


psychologické testy k policii

Metody výzkumu v psychologii:

    Humanistická psychologie – zabývá se sebevyjádřením člověka, jeho pravou identitou (= to, kým ve skutečnosti je) a seberealizací. Okolí člověka je třeba zlidšťovat, aby každý měl příležitost svou identitu projevit.
    Je to obecná věda o lidském chování. Zkoumá duševní jevy, jak působí v životě člověka, jak se v průběhu jeho života utvářejí a vyvíjejí.
    Neobehaviorismus- zakladatelem je Edward D. Tolman (1886-1959). Na základě analýzy vztahů mezi podněty z vnějšího prostředí a chováním organismu vznikají určité pochody uvnitř organismu, které tyto podněty zprostředkovávají.
    Pedagogická psychologie řeší psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy a zkoumá problematiku účinného vyučování i poznávání žáka. Zaměřuje se i na osobnost a činnost učitele a na psychologickou analýzu výchovně vzdělávacích cílů a prostředků.
    Zjišťující (explorační) metody –slouží ke sběru dat, využívají různých technik např. explorační rozhovory, dotazníky, testy apod. Mezi explorační metody patří:


V současné době existuje v psychologii pět hlavních proudů:

    Psychoanalýza- zakladatelem je vídeňský lékař Sigmund Freud (1856-1939)(narozen v Příboře na Moravě a zemřel v Paříži, kam utekl před nacisty), který se zabýval problémem, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat pouze vědomím a zda vedle vědomí neexistují ještě další pochody, jež mohou ovlivňovat i naše jednání a chování, a to v nevědomí. Freud zjistil vztah mezi minulou zkušeností člověka a jeho současnými problémy, a tím upozornil na vliv nevědomí na chování člověka. Podle Freuda jsou rozhodujícím činitelem psychického vývoje jedince pudy, zejména pud sexuální.
    Behaviorismus- (z anglického behavior=chování) psychologii chápe jako vědu o chování. Ztotožňuje duševno a vědomí s chováním. Vznikl na základě snahy opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se na zkoumání chování člověka, které vykládá zejména jako reakce na podněty. Zakladatelem je Američan John B. Watson(1878-1958), který navazoval mj. na výzkumy ruského fyziologa I.P.Pavlova.. Watson rozlišuje trojí chování:
    Vývojová (ontogenetická) psychologie studuje psychické zákonitosti sociální podmíněnosti (determinace) psychiky. Zkoumá formující vliv společenských činitelů na utváření psychiky.Zabývá se změnami v psychice člověka v průběhu jeho vývoje od početí do smrti.
    Hlubinná psychologie-zabýváse psychoanalýzou(rozborem duše), zkoumá podvědomí. Zahrnuje v sobě klasickou psychoanalýzu (Freud), analytickou psychologii (Jung), individuální psychologii (Adler) a neopsychoanalýzu (Fromm).


Dějiny psychologie a psychologické směry:

    Experimentální psychologie- do 2. poloviny 19. stol. spadají počátky vědecké psychologie, kdy v Lipsku založil německý fyziolog, psycholog a filozof Wilhelm Wundt (1832-1920) první experimentální laboratoř 1879. Ve své vědecké práci se orientoval na oblast poznávání duševních pochodů pomocí vědecké introspekce.
    3.Sémantický diferenciál – slouží k měření významu různých objektů a jeho srovnávání (dotazovaný je požádán, aby popsal něco/někoho pomocí několika připravených škál, jejichž póly tvoří protikladná slova, např. moudrý 1 2 3 4 5 hloupý).
    Psychodiagnostické metody – soubor metod postihujících úroveň vývoje člověka, vlastnosti jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů, potenciální možnosti dalšího rozvoje. Využívají se např: výkonové testy, testy osobnosti, rozhovor, pozorování, analýza slovních projevů, rozbor výsledků činností apod.
    Humanistická psychologie zdůrazňovala tvořivost osobnosti, vědomí a sebeuvědomování. Mezi zakladatele patří Abraham H. Maslow (1908-1970) a Carl R. Rogers (1902-1987)
    Psychologická metodologie řeší problémy, které úzce souvisejí s pochopením metodologických přístupům nebo výzkumných projektů, teorií apod. a jejich užití v psychologii.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00