Jak na věc


refluxní choroba jícnu

Refluxní choroba jícnu

    V posledních letech jsou tyto léky nahrazovány preparáty účinnějšími - inhibitory protonové pumpy. Tyto léky účinně potlačují tvorbu žaludeční kyseliny vytvářením blokády, která trvá 24 hodin. Největší studie byly prováděny s omeprazolem, který podávaný po dobu 4-8 týdnů v dávce 20 mg/den přináší úlevu u 71-96% pacientů a zánět jícnu hojí až u 74-96% nemocných. Zdvojnásobením dávky je pak zvýšeno hojení o 15%. U nás je k dispozici omeprazol (Gasec, Helicid, APO-OME, Loseprazol, Ortanol, Omeprol aj.), pantoprazol (Controloc) a lanzoprazol ( Lanzul).
    Refluxní choroba je způsobena poruchou hybnosti (motility) jícnu a žaludku, často i zvýšeným vylučováním kyseliny solné v žaludku. Agresivně na sliznici jícnu působí kromě kyseliny solné i enzymy určené ke trávení, vznikající v žaludku či slinivce břišní a žlučníku. Sliznice jícnu je málo odolná proti výše uvedeným faktorům. Podpůrnou roli při vzniku zánětu jícnu má zřejmě i brániční kýla (hiátová hernie), ve které se navrácený obsah zadržuje a opakovaně proniká do jícnu, kde působí škodlivě na sliznici.
    Systémové potlačení tvorby kyseliny v žaludku je možné dvěma základnímu způsoby. Buď blokováním příjemců vodíkových (H+) iontů nebo blokováním tzv.protonové pumpy. Oba mechanizmy jsou nezbytné pro tvorbu kyseliny solné.
    Příznaky refluxní choroby jsou děleny na jícnové a mimo jícnové. Jejich tíže nemusí vždy souviset se závažností onemocnění. I těžké postižení jícnu může být zcela bez projevů.


Příznaky, průběh onemocnění

    Proti agresivním vlivům stojí mechanizmy obranné, k nimž patří protirefluxní bariéry (zvláště dolní jícnový svěrač mezi jícnem a žaludkem), očista sliznice (spolykané sliny, zemská přitažlivost při vertikální poloze) a samotná odolnost sliznice jícnu. S vyšším výskytem refluxního zánětu jícnu jsou spojena některá onemocnění a stavy. Patří sem například těhotenství a cukrovka. Refluxní choroba může vzniknout i působením zásaditého obsahu, který se může dostávat do jícnu při nedostatku žaludeční kyseliny u chronického zánětu sliznice či po chirurgickém odstranění části žaludku.
    Refluxní choroba se vyskytuje velice často. Studie provedené ve Spojených státech amerických prokázaly, že pálení žáhy se vyskytne v průběhu života u 40% dospělých. Denně trpí pálením žáhy (pyrosou) 7-10% obyvatelstva. Zánět jícnu se vyskytuje u 2% obyvatelstva a je nalézán u 15% endoskopicky vyšetřených nemocných. Onemocnění je 2x častější u mužů než u žen. Výskyt refluxního zánětu jícnu stoupá, což jistě souvisí i se zlepšením diagnostiky při endoskopickém vyšetřování.
    Systémová léčba zahrnuje léčbu prokinetiky, léky, které upravují hybnost (motilitu) trávicího traktu a posunují jeho obsah do dolních částí zažívacího traktu. Též zvyšují tlak dolního jícnového svěrače a zabraňují refluxu šťáv ze žaludku. K dispozici jsou metoclopramid ( preparáty Cerucal, Degan, MCP Hexal), domperidon (Motilium) a itoprid (Ganaton).


Refluxní choroba jícnu

    Gastroezofageální reflux je zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Tento stav sám o sobě není nemocí a vyskytuje se často i u osob, které nemají žádné obtíže. Reflux může být i patologický (chorobný) a pak dochází k poškození jícnu, hltanu, hrtanu a dýchacího traktu. Tato nemoc se nazývá refluxní choroba. Nejčastějším projevem refluxní choroby je refluxní ezofagitida (zánět jícnu).
    Antagonisté H2-receptorů snižují výdej žaludeční kyseliny, čímž je snižován objem žaludečního obsahu a tím i refluktátu.Ke zhojení zánětu dochází při standardní dávce u 48-50% nemocných, při dávkách vyšších v 5O-70%. Do této skupiny patří ranitidin ( Ranital, Ranisan, Ulcosan), famotidin ( Famosan, Quamatel,Ulfamid aj.).
    Refluxní choroba probíhá u 46% pacientů v ojedinělých vzplanutích, ve 31% v dlouhodobě stále stejné síle a u zbývajících 23% nemocných dochází postupně ke zhoršování stavu.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00