Jak na věc


rozhodnutí o přestupku

Kubánek Miroslav 01.10.2015 10:42:16

    Velmi významnou skutečností u přestupkového řízení je lhůta, ve které je možno přestupek projednat, resp. o něm rozhodnout (§ 20 ZoP). Lhůta k projednání přestupku a (pravomocnému) rozhodnutí o něm činí 1 rok od spáchání přestupku (od 01. 10. 2015 jsou to roky dva!!), přičemž jde o lhůtu propadnou. To znamená, že po uplynutí této lhůty je nutno řízení zastavit (§ 76 odst. 1 písm. f) ZoP), případně odložit (§ 66 odst. 3 písm. e) ZoP).
    Přestupkový orgán je povinen, ve smyslu § 50 odst. 3 SŘ zjistit „všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch“ obviněného, a to činí shromažďováním podkladů pro rozhodnutí, včetně důkazů. Judikatura se opakovaně zabývala otázkou použití foto, audio, či video záznamů jako důkazů ve správním řízení, ovšem závěry nejsou pro právní praxi přestupkových orgánů zcela jednoduché a přípustnost důkazu musí vždy projít tzv. testem proporcionality1. Otázka ostatních důkazů a jejich hodnocení podléhá plně SŘ. Přestupkový orgán nesmí v žádném případě zapomenout na povinnost dát účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a jejich právo vyjádřit se k nim (§ 36 odst. 3 SŘ, viz část 8 série Správní řád – jak na něj).


Přestupky – malé trestní řízení (část 4)

    Vážení přátelé, abychom učinili přestupkovému právu zadost „cele“, zakončíme příště naše krátké pojednání ustanoveními novely ZoP, tedy ustanoveními zákona č. 204/2005 Sb., účinnými k 01. 10. 2016.
    Jak se zahajuje řízení ex offo (a také řízení o návrhu) jsme již hovořili – viz třetí část série. Je-li řízení o přestupku zahájeno ex offo a nemáme-li v řízení poškozeného, může vždy přestupkový orgán řešit věc v blokovém řízení (§ 84 a násl. ZoP), přičemž od 01. 10. 2015 je hranice sankce v blokovém řízení zvýšena na max. 5.000,-Kč.
    Pojďme krátce pohovořit o možnostech a povinnostech přestupkového správního orgánu při projednání přestupků, přičemž o postupech podle SŘ se zmíníme jen okrajově, neboť byly předmětem minulé série Správní řád – jak na něj.
    Jde-li o návrhový přestupek, nebo nepodařilo-li se vyřešit věc v blokovém, resp. příkazním řízení, musí proběhnout „řádné“ řízení o přestupku.


Přestupky – oznámení spáchání přestupku

    Rozhodnutí se oznamuje buď ústním vyhlášením, či doručením stejnopisu rozhodnutí. Pokud přestupkový orgán vyhlašuje (nejlépe za přítomnosti všech účastníků řízení) rozhodnutí ústně, dospěla právní praxe k závěru, že je nutno, aby se účastníci vzdali nároku na písemné oznámení doručením stejnopisu rozhodnutí. Nejlépe pak, když se navíc vzdají práva na odvolání. Takto může nabýt rozhodnutí přestupkového orgánu právní moci již okamžikem vyhlášení při ústním jednání. Pokud je ovšem po ústním vyhlášení rozhodnutí přesto doručeno, zůstávají účastníkům zachována jejich práva od doručení. Rozhodnutí o přestupku zatím není možno doručit veřejnou vyhláškou (§ 80 ZoP) – více viz následující text.
    Článek je čtvrtým textem v problematice přestupků a přestupkového řízení. Zabývá se přestupkovým řízením, včetně úkonů před jeho zahájením, tedy podáním vysvětlení, blokovým a příkazním řízením, a aspekty řízení „řádného“. Nakonec analyzuje kdo může být na obci přestupkovým orgánem.
    Opravnými prostředky se spolu nebudeme zabývat, neboť ty se řídí obecně pravidly SŘ s výhradou bezvýjimečné reformace in peius, zmíněné již výše.
    S ohledem na zásadu ústnosti (viz druhá část série), musí být především přestupkovým orgánem nařízeno ústní jednání ve věci, kam je nutno předvolat všechny účastníky, s možností použití prostředků k zajištění řádného průběhu řízení podle § 58 a násl. SŘ. ústní jednání lze konat i bez obviněného, a to pouze tehdy, pokud se bez náležité omluvy nedostaví, či účast odmítne.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00