Jak na věc


selhání imunitního systému

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

    Dále jsou možná specializovaná měření invazivně, při kterých je čidlo zavedeno do cévy (invazivní měření krevního tlaku a centrální žilní tlak). K podávání léků (také tekutin a výživy) pro rychlost účinku a přesnost mívá nemocný zajištěn vstup do žíly (např. na předloktí či na krku). Samozřejmostí by měla být i možnost zavedení dočasné kardiostimulace v případě závažných arytmií.
    Léčba akutního srdečního selhání je podobná, navíc se používají látky s okamžitým účinkem (např. adrenalin). Nevhodné jsou beta-blokátory.
    Neméně závažnou příčinou, kterou můžete sami ovlivnit, je podcenění spolupráce s lékaři při léčbě interních nemocí. Neužíváním doporučených léků, nadměrným příjmem tekutin a soli při chronickém srdečním selhání, alkoholismem atd. totiž zvyšujete nároky na své srdce a tím ho více poškozujete!
    Chronické selhávání, jinak řečeno srdeční nedostatečnost, lze řešit celou řadou léčiv. Jejich individuální skladba je na odborném lékaři. Pro stimulaci srdečního stahu se používají kardiotonika, pro snížení srdeční potřeby kyslíku beta-blokátory, pro roztažení cév vazodilatancia (inhibitory systému renin angiotenzin aldosteron), diuretika pro snížení množství krve (vody) v cévách.


Etiopatogeneze (příčina a mechanizmus onemocnění)

    Pravostranné chronické selhávání mohou, kromě výše uvedených, způsobovat i nemoci plic (CHOPN, rozedma plic, plicní embolie, plicní hypertenze), protože díky těmto nemocem musí pravá polovina srdce pumpovat proti většímu tlaku, než na jaký je stavěna.
    Při selhání pravé poloviny srdce (pravostranné selhání) se krev hromadí v žilách velkého krevního oběhu. Dochází ke zvýšení hmotnosti těla, zvětšení krčních žil, zmodrání rtů a prstů (cyanóza), bílé, bledé nehty, nebo promodralé nehty, otoky končetin, hromaděním tekutiny (ascites) a krve v břiše vzniká portální hypertenze (a její komplikace - zvětšení jater, jaterní selhání, zvětšená slezina).
    Srdeční selhání vyžaduje neodkladnou lékařskou péči, protože může vést ke smrtelnému kolapsu krevního oběhu.
    Abychom se vyvarovali akutnímu srdečnímu selhání, je důležité dbát na rady lékaře, braní předepsaných léků a dodržovat veškerá doporučená režimová opatření.


Příznaky a projevy akutního srdečního selhání

    Mezi nejčastější příznak srdečního selhání patří dušnost. Při akutním selhání je náhle vzniklá, bývá i v klidu či při minimální zátěži. Nemocný nemůže dodechnout, má pocit nedostatku vzduchu, vleže má pocit, že se dusí. Často se přidává i kašel s možným vykašláváním bělavé zpěněné tekutiny či krve. Postižený je unavený, cítí slabost a nevolnost, tlak v nadbřišku, vyhledává polohu v polosedě. Při pohledu na člověka s akutním srdečním selháním si všimnete dušnosti, opocení, někdy modravého zabarvení rtů, prstů, může mít oteklé dolní končetiny. U některých akutních stavů se srdeční selhání může projevit také krátkodobou ztrátou vědomí a pádem (tzv. synkopa).
    Jako akutní srdeční selhání je označována náhle vzniklá porucha srdeční funkce či náhlé zhoršení dlouhodobé poruchy. Zahrnuje různě závažné příčiny a může se projevit celou řadou příznaků. Společným znakem akutního srdečního selhání bývá náhle vzniklá či náhle zhoršená dušnost. Stav nemocného bezprostředně ohrožuje na životě a vyžaduje neodkladnou příslušnou léčbu na jednotkách intenzivní péče. Nejzávažnější formou akutního srdečního selhání je kardiogenní šok s velmi závažnou prognózou.


Podcenění rad lékaře u chronického srdečního selhání

    Člověk s prodělaným akutním srdečním selháním či trpící chronickým selháním srdce může na první pohled vypadat jako zdravý člověk. Sám však pozná své limity, někdo až při velké námaze, pro jiného je velká námaha uvařit si čaj. Srdeční selhání je velmi vážný stav, který se může opakovat a často končí smrtí. Myslete proto na to, že váš blízký bojuje s vážným onemocněním a může být unavený, podrážděný, že je nutné, aby užíval léky a neodkládal doporučené kontroly u lékaře. Vyléčit zcela srdce neumíme, ale pomocí léků a léčby konkrétní příčiny se dá částečně zhoršení předcházet. Vhodnou prevencí (pohyb, zdravá strava, nekuřáctví…) můžeme vzniku srdečního onemocnění předcházet a chránit si svoje zdravé srdce, které je nenahraditelné.
    Akutní srdeční selhání odhalí lékaři na základě zhodnocení subjektivních potíží a klinickým vyšetřením (pohled, poklep, pohmat, poslech) nemocného. Vyšetřovací metody pomůžou zhodnotit tíži selhání a odhalit příčinu. Již při prvním kontaktu s lékařem by měla být natočena EKG křivka (elektrokardiogram), která zachycuje srdeční rytmus a odhalí jeho poruchy či uzávěr koronární tepny při akutním srdečním infarktu.


Popis srdečního selhání

    Dle potřeby má nemocný zaveden močový katétr do močového měchýře či tenkou trubičku (nasogastrickou sondu) při nutnosti podávání tekuté výživy do žaludku či tenkého střeva. Je-li to nutné, je podáván kyslík pomocí kyslíkové masky či trubičkami k nosu, dostupný bývá i přístroj na umělou plicní ventilaci (pokud není, je umělé dýchání zajištěno na oddělení anesteziologicko-resuscitačním). Personál je vyškolen pro zvládání akutních stavů, kardiopulmonální resuscitaci, invazivní zákroky a další. Na jednotce intenzivní péče panuje přísnější režim než na běžném oddělení, např. pro prevenci šíření infekce se návštěvy i personál převlékají, přezouvají (alespoň plášť a návleky), návštěvy bývají omezeny počtem osob. Pokud budete mít blízkého na jednotce intenzivní péče, ve spolupráci se sestrami můžete být jeho stavu prospěšní především jako psychická podpora, případně dle stavu i lehkým cvičením, pomocí s pitným režimem.
    Levostranné chronické selhávání může, kromě výše uvedených, způsobovat i vysoký krevní tlak, protože srdce musí pumpovat proti většímu tlaku, než na jaký je stavěno.
    Srdce je pumpa umožňující cirkulaci (proudění) krve v našem těle. Každý srdeční stah rozproudí krev v cévách, čímž přináší do tkání živiny a kyslík (O2) a odvádí kysličník uhličitý (CO2) a odpadní látky. Kardiovaskulární systém tvoří skrze cévy a krev dopravní síť pro celé tělo.
    459 popsaných nemocí, 517 článků bylin, 180 článků potravin, 136 skupin léčiv, 26 vitaminů a minerálních látek


Pravostranné selhávání

    Akutní srdeční selhání může vzniknout zhoršením (tzv. dekompenzací) chronického srdečního selhání. K dalším nejčastějším vyvolávajícím příčinám akutního selhání patří akutní infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris. Budete-li mít neléčený či špatně léčený vysoký krevní tlak, může to vést až k hypertenzní krizi, při které jsou velmi vysokým krevním tlakem poškozovány orgány (srdce, ledviny, mozek, oči) a může dojít až k jejich selhávání. Časté jsou také poruchy srdečního rytmu – např. setrvalá komorová tachykardie, při které srdeční komory „bijí“ velice rychle a v důsledku toho nemohou pumpovat dostatek krve do oběhu. Významné jsou také některé vady na chlopních (přepážky mezi srdečními oddíly umožňující efektivní pumpování krve jednosměrně), zánět srdečního svalu (myokarditida) či vnitřní srdeční blány (infekční endokarditida), plicní embolie.
    Méně častá avšak velmi závažná je disekce aorty, při které dochází k vzniku praskliny ve stěně aorty – cévy, která vede krev z levého srdce do celého těla. Tato prasklina se může šířit a vést až k roztržení této cévy a vykrvácení. Srdeční tamponáda vzniká při útlaku srdce tekutinou, která se objeví pod zevní srdeční blánou (osrdečník) a mechanicky stlačuje srdce a tím brání pumpování. Tekutina v osrdečníku se může hromadit při infekci či úrazu – bodnutí do srdce.
    Při selhání levé poloviny srdce (levostranné selhání) srdce dochází k hromadění krve v plicích (otok plic), kde krev vystupuje z cév do plicních sklípků. S tím je spojeno zhoršené dýchání, nejčastěji v noci donutí jedince posadit či postavit se s nutností soustředit se na dýchání (asthma cardiale). Otok plic doprovází úzkost, pocení, kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi, popřípadě hydrothorax. Jednoduše řečeno se naše plíce topí.


Akutní srdeční selhání můžekončit smrtí

    Uvedené články a rady nemohou nahradit osobní návštěvu lékaře, či kvalifikovaného terapeuta, protože TOTOŽNÉ ONEMOCNĚNÍ MŮŽE MÍT ROZDÍLNÉ PŘÍČINY. Články a rady nám však mohou ukázat možné cesty, jakými lze usilovat o své zdraví.
    Někdy je nutné použít i přístroje k zabránění selhání organismu a smrti. Nejčastěji je to připojení nemocného na dýchací přístroj, který podporuje funkci plic a dýchacích svalů (umělá plicní ventilace). Dočasný kardiostimulátor je přístroj, který elektrodou zavedenou přes žíly do srdce dává výboje k srdeční akci. Někdy dochází k poruchám močení, pak jsou využívány eliminační metody (dialýza) k nahrazení funkce ledvin. Na specializovaných pracovištích se někdy operačně zavádí i mechanická srdeční podpora, která dle různé potřeby nahrazují funkci srdečních komor. Pokud se stav zlepší, je tato podpora odebrána, v opačném případě je nemocný indikován k transplantaci srdce.
    Využívána je celá řada léků, které pomáhají srdci usnadnit pumpování krve do oběhu, udržovat odpovídající srdeční rytmus, krevní tlak, funkci ledvin, vnitřní prostředí, objem tekutin a další. Významné jsou i opiáty, které zmírňují úzkost, dušnost a bolest.


Levostranné selhávání

    Kardiogenní šok je nejzávažnějším projevem srdečního selhání, který často končí smrtí, a to i při plné, včasné léčbě. Je způsobem těžkou poruchou srdeční funkce. Představit si tento stav můžete při srdečním infarktu – náhle se ucpe některá z tepen zásobujících srdce, neprokrvuje se tím daná část srdečního svalu a ten se přestane hýbat. Pumpa tak nečerpá krev správně a zůstane ochromena. Krev se hromadí před srdcem, v plicích, klesne krevní tlak, rozvine se dušnost, slabost, šok.
    Pokud se jako příčina jeví infarkt myokardu, je nemocný odeslán na specializované pracoviště k provedení koronarografie. Při podezření na plicní embolii nebo disekci aorty se provádí vyšetření počítačovou tomografií s kontrastní látkou v cévách (CT angio plic).
    Srdeční selhání nastává v situaci, kdy srdce pracuje nedostatečně. Je zeslabena cirkulace krve a tělo tak nezískává správné množství kyslíku a živin (stav nedostatečného prokrvení).
    Klíčovým pro léčbu akutního srdečního selhání je okamžité zahájení léčby na odpovídajícím pracovišti v nemocnici. Lékaři se snaží o dostupná vyšetření k odhalení příčiny srdečního selhání, a pokud je to možné její odstranění. Pokud je příčinou závažná arytmie, pak včasné zajištění kardiostimulátorem (hlídač srdečního rytmu), při srdečním infarktu zprůchodnění uzavřené tepny na srdci angioplastikou (obvykle zavedením pevné trubičky – stentu).


Tip pro čtenáře Spektra Zdraví:

    Srdeční selhání můžeme dělit na akutní selhání, kdy je třeba okamžitý transport do nemocnice, a chronické selhávání, kdy srdce dlouhodobě nestačí plnit svou úlohu.
    Vznik srdečního selhání je častější i při dalších přidružených nemocech jako například při chudokrevnosti, poruchách funkce štítné žlázy, astmatu, selhání ledvin a dalších.
    V dalším průběhu léčby akutního srdečního selhání přichází na řadu výživa, a to dle stavu podávaná přímo do žíly (parenterálně) nebo přímo do trávicího traktu (enterálně, např. nasogastrickou sondou) či popíjením speciální výživy (tzv. sipping). Výživa je velmi důležitá, protože v akutní fázi nemoci nemají postižení příliš chuť k jídlu, ale jejich organismus má na živiny zvýšené nároky, aby mohl bojovat s nemocí. Při dobrém stavu je nemocný postupně odpojován od podpůrných přístrojů, přechází na dlouhodobou léčbu v tabletkách. Nemocný začíná i rehabilitovat, nejprve na lůžku s postupným návratem k chůzi a běžným činnostem. S výhodou je pokračování rehabilitace (nejlépe tzv. kardiorehabilitace – určené pro lidi s nemocným srdcem) i po propuštění z nemocnice.


Akutní srdeční selhání - diagnostika

    Stav nemocného bezprostředně ohrožuje na životě. V našem případě je důležitá rychlá léčba příčiny – zprůchodnění tepny zásobující srdeční sval angioplastikou prováděnou na koronární jednotce (viz léčba).
    Jednotka intenzivní péče je specializované oddělení pro nemocné v akutním stavu vyžadující bedlivější sledování. Sestává se obvykle z několika alespoň částečně oddělených lůžek vybavených monitory na sledování životních funkcí, pracovnou sester, zákrokového sálku. Na monitorovaném lůžku bývá sledováno EKG, krevní tlak, tepová a dechová frekvence, množství kyslíku v krvi. Tyto údaje jsou přenášeny i na monitor do pracovny sester.
    Důležité jsou krevní odběry rozšířené o ukazatele stavu srdce a krevních plynů, případně hormonů štítné žlázy. K potvrzení diagnózy se dále využívá rentgen hrudníku a echokardiografické vyšetření (neboli ultrazvuk srdce). Ultrazvukové vyšetření srdce ukáže jeho obraz – srdeční oddíly, chlopně, jejich velikost, tvar, odchylky. V dnešní době je již standardně dalším vyšetřením při ultrazvuku srdce tzv. doppler, kdy je zobrazen i směr a rychlost toku krve (můžete pozorovat jako modré a červené pohybující se „šmouhy“ na obrazovce ultrazvuku).


Lunární náramek Angelit + Dumortierit

    Dalším možným dělením je rozdělení srdce na pravou (vede krev z těla do plic) a levou (z plic do těla) část. Od tohoto dělení lze snadno domýšlet příčiny i příznaky selhání.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00