Jak na věc


test kresba lidské postavy u předškoláka

Návod od odborníků: Jak má vypadat práce učitele a asistenta pedagoga s předškolákem s SVP?

    ● Nos nemá pro děti obou pohlaví velký význam a tak jej leckdy vůbec nenakreslí. Pokud to udělají, tak jej obvykle znázorňuje jen krátká svislá čára. Nos nemá 20 % kreseb postavy pětiletých a šestiletých dívek a víc než třetina kreseb pětiletých a šestiletých chlapců. Způsob jeho zobrazení se začíná měnit až v 6 letech. V této době nakreslí postavě dvoudimenzionální nos 20 % dívek, ale jen necelých 10 % chlapců.
     V tomto článku Vám přinášíme ukázku z nové publikace Vývoj dětské kresby a její diagnostické využití od Marie Vágnerové. Přejeme příjemné čtení.
    ● Dvoudimenzionální paže nakreslí postavě třetina čtyřletých dívek, v 6 letech téměř všechny. U chlapců je vývoj pomalejší, dvoudimenzionální paže nakreslí pánovi pouze 15 % čtyřletých chlapců, ale v 6 letech je takto zobrazí již tři čtvrtiny. K významnému posunu v této oblasti dochází u dívek již v 5 letech, u chlapců až o rok později.


Riziko učitelské profese: stres. Jak ho zvládnout během pracovní doby?

    Aby bylo možné interpretovat určité znaky kresby jako odraz emočního stavu autora, je třeba vědět, zda nejsou vývojově podmíněné, a tudíž nemají v této fázi jiný diagnostický význam. To znamená, že je nutné odlišit nápadnosti a zkreslení vyplývající z emočního stavu dítěte od nepřesností daných úrovní jeho kreslířských schopností. Mnohé nápadnosti, které jsou posuzovány jako projev emočního ladění, mohou být dány opožděním jejich vývoje. Je třeba brát v úvahu i kreslířský styl, který může v některých případech klamně signalizovat emoční problémy.
    Kreslení je důležitou neverbální aktivitou, ve které děti využívají grafického zobrazení k vyjádření svých poznatků, názorů a pocitů. Kresbu lze chápat jako určité vyjádření či sdělení, má stejnou expresivní funkci jako hra nebo řeč. Přinášíme Vám článek s konkrétními postupy, jak dětskou kresbu interpretovat.
    ● Nohy jsou pro děti zřejmě důležitější, a proto je nakreslí téměř vždycky, zatímco paže kresba postavy čtyřletých dětí vždycky nemá (chybí u 25 % kreseb). V 5 letech už má paže naprostá většina postav (zobrazí je víc než 90 % dětí obou pohlaví). V této době už děti kreslí stejně často nohy i paže, ale zároveň se mění způsob jejich zobrazení.
    ● Oči jsou nejčastěji zobrazovaným detailem a proměna způsobu jejich zpracování probíhá zejména u dívek relativně rychle. V 6 letech je takto zobrazí 30 % dívek a15 % chlapců.


Jak nastavit pravidla ve třídě, aby vyhovovala opravdu všem?

    Způsob propracování detailů obličeje se zlepšuje v průběhu celého předškolního věku, především u dívek. Chlapci nevěnují detailům obličeje takovou pozornost jako dívky, což může být důvodem pomalejší změny jejich zobrazování.
    Standardizační skupinu tvořilo 600 dětí ve věku od 4,0 do 6,11 let. Polovina, tj. 300 dětí, byly dívky a 300 dětí byli chlapci. V každé věkové kategorii 4letých, 5letých a 6letých bylo 100 dívek a 100 chlapců. Většinou šlo o děti navštěvující mateřskou školu v Praze, Pardubicích, Kladně, Kolíně, Liberci, Skutči a v dalších menších městech a obcích.
    ● V dětském věku kresba uspokojuje potřebu vyjádření možná ještě víc než vyprávění. Je jedním z prostředků komunikace s ostatními lidmi, i když leckdy nemá podobu přímého sdělení.


Počítáme s předškoláky: předmatematické aktivity, které budou děti bavit

    ● Podobným vývojem prochází zobrazování nohou, i když je o něco rychlejší, přinejmenším zpočátku. Dvoudimenzionální nohy nakreslí své postavě téměř polovina čtyřletých dívek, v 6 letech již 90 % dívek. U chlapců dochází k viditelnému zlepšení v této oblasti až v 5 letech. V této době nakreslí pánovi dvoudimenzionální nohy téměř polovina chlapců, v 6 letech je takto zobrazí 85 % z nich.
    ● Ústa jsou druhým nejčastěji zobrazovaným detailem obličeje. Mají je častěji postavy nakreslené dívkami než chlapci. Avšak nárůst četnosti dvoudimenzionálního provedení úst je pomalý a ani v kresbách šestiletých dětí jich není mnoho (takto je zobrazí jen 15 % dívek a 10 % chlapců).
                                          


Náměty na tvořivé aktivity - jablíčka

    Vzhledem k tomu, že test kresby postavy slouží především k orientačnímu zhodnocení grafomotorických schopností dítěte, bylo třeba jej upravit tak, aby vznikla jednoduchá, rychlá a zároveň dostatečně účinná metoda. Dosud používané testy kresby postavy jsou příliš dlouhé a časově náročné, což neodpovídá hodnotě informací, kterou mohou poskytnout. Nová metoda by měla zahrnovat jen ty položky, které mají dostatečnou diferenciační schopnost a dobře rozlišují vývojově podmíněnou proměnu kresby člověka. Položky, které nemají významnou diferenciační schopnost a měří něco jiného než vyspělost kresby (např. četnost detailů oblečení), je třeba eliminovat (Vágnerová, Kropáčková, Janošová, 2016).
                                          
    Děti měly za úkol nakreslit pána, jak nejlépe dovedou. Pokud se ptaly na nějaké podrobnosti, např. jakého pána mají nakreslit, bylo jim řečeno, aby to udělaly, jak samy chtějí. Jestliže dítě řeklo, že to neumí, tak bylo ujištěno, že se mu to určitě povede, ať to alespoň zkusí. V průběhu kreslení byly děti povzbuzovány a nakonec pochváleny (Podrobnosti o výzkumu naleznete v publikaci). 


Jak učit cizí jazyk žáky se specifickými poruchami učení a chování?

    Kresba lidské postavy byla k hodnocení emočních aspektů kresby využívána nejčastěji. Mimo jiné i proto, že autor kresby může do jejího zobrazení promítnout své vlastní pocity. To znamená, že když kreslí lidskou postavu, kreslí vlastně sám sebe. Hodnotit emoční aspekty kresby lidské postavy můžeme na základě několika autorů – odborníků v této oblasti. Například K.Machoverová (1948, 1952), která byla první, kdo vytvořil hodnoticí systém kresby lidské postavy, E. Koppitzová, která vypracovala seznam emočních indikátorů, které by měly signalizovat narušení emočního prožívání, Naglieri, McNeish a Bardos, kteří vytvořili test „Draw-a-Person: Screening Procedure for Emotional Disturbance“ (DAP:SPED) a další.
    Jak vypadá "typická" kresba postavy od předškolního dítěte? Jak se dětská kresba proměňuje během předškolní docházky a co všechno obsahuje? Přinášíme ukázku z úspěšné publikace Marie Vágnerové "Dětská kresba a její diagnostické využití".
    ● Kreslení může mít i terapeutickou funkci, ať už jde o činnost zaměřenou na nalezení přijatelného řešení nějakého problému, nebo o pouhou možnost odreagování (Coates a Coates, 2006; Einarsdottir et al., 2009; Hopperstad, 2008, 2010; Ross, 2010; Farokhi a Hashemi, 2011; Merriman a Guerin, 2006; Ofosua Anim, 2012).
    Je obecně známo, že kresba je účinným způsobem, jak může dítě zaznamenat, co vidělo, a stejně tak ji lze využít i k vyjádření jeho pocitů. Dítě vždycky nechce nebo nedokáže o svých pocitech mluvit, ale v případě kresby takové zábrany nemá. Vzhledem k tomu může být kresba důležitým východiskem k dalšímu, konkrétněji zaměřenému vyšetření.


Test kresby postavy pro děti předškolního věku

    ● Dvoudimenzionální zobrazení paží a nohou představuje další vývojově podmíněné zlepšení kresby. Proměna způsobu zobrazování končetin probíhá rychleji u dívek.
    Při hodnocení je třeba opatrnosti, protože určitý emoční stav (např. úzkost nebo zlost) se nemusí projevovat v kresbách všech dětí stejným způsobem a stejně tak se nepromítne do všech výtvorů daného jedince. Vnitřní psychický stav autora se v kresbě nemusí odrazit vždycky, někdy může převládnout naučený stereotyp zobrazování něčeho. Je zřejmé, že se emoční rozladěnost může projevit i regresí kreslířských schopností.


Líný učitel: Třídní klima jako cesta i cíl

    Trup je nezbytnou součástí konvenční kresby lidské postavy, ale ve 4 letech jej postavě nakreslí jen 50 % chlapců a 60 % dívek. V 5 letech jej zobrazí již 90 % dětí bez ohledu na to, zda šlo o chlapce, nebo dívky a jeho případné vynechání už má jinou příčinu než vývojovou (Vágnerová, Kropáčková, Janošová, 2016). K podstatnému nárůstu četnosti nějakého zobrazení trupu dochází u dívek i u chlapců mezi 4. a5. rokem. V průběhu vývoje se mění také proporce trupu, mezi 4. a5. rokem má čím dál častěji větší výšku než šířku. Vývoj zobrazování končetin není rovnoměrný.
    Starší předškolní děti častěji nakreslí postavě krk, který spojuje hlavu a trup. Krk bývá skoro vždycky dvojdimenzionální a ve větší míře se začne objevovat v kresbách pětiletých dětí. U chlapců dojde k většímu nárůstu zobrazení krku až v 6 letech, v této době jej nakreslí 60 % dětí obou pohlaví.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00