Jak na věc


zánět spojivek

Zánět (pokračování)

    Zvýšení CRP se stalo spolu s vyšším cholesterolem, patogeneticky významnými lipidy a hyperaktivací imunity (určovanou obvykle dle aktivace komplementu) základním ukazatelem stupně arteriosklerózy a rizik jejích komplikací. CRP proto podle mnohých autorů představuje nadějný terč preventivních a léčebných zásahů. K hlavním z nich patří aspirin a pravastatin, zkoušejí se i preparáty systémové enzymoterapie.
    Pro závažné vedlejší účinky celkově podávaných KS se prosazuje tendence používat nejnižší účinné dávky a trvání léčby (kde možno) zkracovat. Přednost dostává místní aplikace (např. u alergických kožních chorob) nebo inhalační léčba (u bronchiálního astmatu).
    Z Hippokratovy léčby vrbovou kůrou se postupně přešlo na salicyláty, před více než stoletím byly objeveny „zázračně všestranné“ účinky aspirinu. Velkého rozšíření pak doznaly nesteroidní protizánětlivé látky (NSA), v revmatologii pak i „chorobu modifikující“ léky - zlato, penicilamin, sulfasalazin, antimetabolity MTX a AZP, nověji cyklosporin A, tacrolimus, minocyklin a další. NSA mají ovšem závažné vedlejší účinky, zvláště v GIT. To iniciovalo intenzivní výzkum, ústící do objevu dvou forem terčové molekuly zásahu aspirinu cyklooxygenázy - „fyziologického“ COX-1 a „zánětotvorného“ COX-2. Naděje (žel ne plně opodstatněné) jsou spatřovány v lécích inhibujících selektivně pouze COX-2 (např. Aulin, Celebrex, Mesulid, Vioxx).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00